Myslivecký spolek
Myslivecký spolek v naší obci stále existuje, ale spadá pod Benátky.
K významným členům patřili pánové Šubrt, Kašpárek, Adamec, Dvorský, Volštát, Verner, Bubník, Těšínský, Bohuslav, Heřman a další.
Myslivecká chata
Tento spolek brigádně vystavěl mylsivnu na pozemcích soukromých i obecních a využívá se pro nejrůznější akce jako svatby, jubilea, schůze spolků a leče.
Z pamětní knihy Zdětína
Ve Zdětíně se konaly slavné hony již před první světovou válkou. V revíru bylo mnoho zvěře a ta se v revíru dobře krmila.
Po hraběti Kinském se stal revírníkem Václav Čančík. Za něho se stal nájemcem honitby Fridrich, velkoobchodník s řepným semenem a cukrem.
Po každém honě bylo dobrého jídla a pití až až. Po honu vždy seřadil kolem sebe honce (zdětínské kluky) a za odměnu jim rozhodil hrst drobnýc peněz.
Vášnivými zdětínskými střelci byli Bohumil Bohuslav a František Koula, ale stříleli i ostatní sedláci.
O honě vše řídil Bohumil Bohuslav. Staral se o kuchyň, o hosty, o kočáry a auta. Bývalo pozváno přes 100 střelců.
Poslední leč byla slvná jak nikde v okolí. Hudba nikdy nechyběla. Několikráte tu hrála slavná Kolínská kapela a sám František Kmoch ji osobně řídil. Jídla a pití bylo, co hrdlo ráčí, tancovalo se až do rána. Na hon do Zdětína se jezdilo z široka daleka. Nejslavnější leče byly v nové hospodě u Doušů, když Rudolf Douša postavil nový taneční sál, největší v širém okolí.
Nejhorší při těchto velkých honech bylo to, že na drobné lidi zdětínské se často nedostalo ani koroptve, ani zajíce. Nejprve se vybraly na dary pro úředníky hejtmanské, berního úřadu, apod., potom si jich Fridrich vzal kolik chtěl pro střelce, hosty a na dary, pak přišli na řadu členové honebního spolku a teprve zbytek se prodal občanům. Někdy se na všechny nedostalo a byly z toho mrzutosti.