1938

Rok založení kroniky

Nový rok

Po veselém Silvestru, který se slavil v obou hostincích u Doušů i u Tvrzníků do časných hodin, vstupovali jsme do Nového roku 1938 s nejistotou, úzkostí a obavami.

Jednání s Němci

Od počátku roku vyjednávala Čsl. vláda s německou menšinou o spravedlivé narovnání, ale sudetoněmecká strana činila čím dál větší požadavky. Adolf Hitler ve svých projevech stále útočil na ČSR. To bylo příčinou našich vážných obav.

Masopust

V masopustě se vesele tančilo. Místní spolky pořádaly své obvyklé plesy za veselé nálady a početné návštěvy. Sbor dobrovolných hasičů a mládež republikánské strany měly své plesy u Doušů, jednota Sokol a Čtenářsko – hospodářská besídka u Tvrzníků.

Počasí

Zima byla tohoto roku mírná, sněhu málo, koncem ledna nastala obleva.

Počet obyvatel

V lednu 1938 měla obec Zdětín 730 obyvatel.

Obranná akce proti vodovodu

Obec pražská zamýšlí zříditi nový veliký vodovod a vodu chce odebírati ze zdejšího kraje. Obec se brání, neboť není zaručeno, že vrty nezachytí spodní prameny, na kterých jsou zřízeny studny v obcích.

Proto se vytvořil obranný komitét, ve kterém za Zdětín a okolní obce zasedá Ing Václav Čančík, který má znemožniti výstavbu nového vodovodu pro Prahu s odebíráním vody z našeho kraje. Na výlohy poukázala obec komitétu 730 Kč t.j. 1 Kč za každého obyvatele.

Obecní rozpočet

Obecní zastupitelstvo schvaluje rozpočet na rok 1938, jak jej připravila finanční komise.
Úhrn řádné potřeby činí: 87 113 Kč
Úhrn řádné úhrady činí: 44 665 Kč
Schodek řádného rozpočtu: 42 448 Kč

Schodek bude uhrazen obecní přirážkou k daním přímým a to:
200% k dani činžovní, základ 1106,-Kč, jež vynese 2 212 Kč.
300% k daním ostatním, základ 13012,-Kč, jež vynese 39 036 Kč zbývá tudíž nehrazeno 1 200 Kč, které se uhradí zvýšeným příjmem z obecních dávek.

Rozpočet se jeví vyšší proti minulému roku, neboť bylo nutno zvýšiti některé položky: Opravy obecních budov ze 600 Kč na 1 000 Kč, subvenci hasičskému sboru ze 2 000 na 5 000 Kč (aby mohl být zaplacen dluh na zmotorizované stříkačky), na obecní komunikace ze 6 295 Kč na 10 095 Kč a na vedení obecní pamětní knihy ze 200,- na 1 000 Kč.

Místní osvětová komise

Do místní osvětové komise byli obec. zastupitelstvem jmenováni tito: Josef Dvořák čp. 48, Josef Novák čp. 78, Václav Resl, odborný učitel čp. 93, Josef BubníkVáclav Vojtíšek čp. 110.

Ceny životních potřeb v roce 1938

1 kg chleba: 1,80 Kč
1 kg pšen. mouky: 2,80 Kč
1 kg cukru: 6,10 Kč
1 kg másla: 16-18 Kč
1 kg sádla: 12 Kč
1 kg margarinu: 12 Kčs
1 kg cikorie: 7 Kčs
1 kg čokoldy: 12 Kčs
1 kg hrachu: 3,20 Kčs
1 kg kávy zrnkové: 36 Kčs
1 kg kávy žitné: 2,80 Kčs
0,10 kg čaje: 9 Kčs
1 kg maku: 7 Kčs
1 kg krupice: 3,10 Kčs
1 kg mýdla: 8 Kčs
1 kg sody: 0,90 Kčs

1 kg soli: 2,20 Kčs
1 kg povidel šv.: 6 Kčs
1 kg tvarohu: 4 Kčs
1 vejce: 50-60 hal
1 kg masa hovězího zad.: 12-14 Kčs
1 kg masa vepřového: 14-16 Kčs
1 kg telecího masa: 12-16 Kčs
1 kg uzeného masa: 18 Kčs
1 kg salámu pražského: 16 Kčs
1 uzenka: 0,50 Kčs
1 kg uzenka: 10 Kčs
kg salámu uher.: 36 Kčs
1 q uhlí hnědého: 14-16 Kčs
1 q ostravského koksu: 36 Kčs
1 kg rýže: 2,80 Kčs
1 l mléka: 1,20 Kčs

1 kg brambor: 50 hal
1 kg jablek: 4 Kčs
1 kg kapra: 11 Kčs
1 kg husy zabit.: 13 Kčs
Panský oblek z vln. lát.: 400-650 Kčs 
1 m čistě vln. látky na oblek: 180 Kčs 
1 pár kožených polobotek: 99 Kčs
1 m flanelu: 4 Kčs

Vstupní ceny zemědělských výrobků:
1 q pšenice: 165 Kčs
1 q žita: 140 Kčs
1 q ječmene: 135 Kčs
1 q cukrovky: 12,40 Kčs
1 q brambor zimních: 25-30 Kčs

Pololetní prázdniny

V letošním roce byly poprvé prodlouženy na školách pololetní prázdniny na 9 dní a měly být zkráceny prázdniny velikonoční. Poněvadž však nemrzlo, sníh nebyl, ale naopak bylo deštivé počasí, proto rodiče s prodloužením pololetních prázdnin nesouhlasili.

Politické poměry

Politické poměry nevěstily nic pěkného. Cítili jsme, že činnost Konráda Henleina mezi Němci v pohraničí, která byla prováděna na základě instrukcí z Německa, nepřinese nic dobrého. Bylo nám jasno, že naše krásná a bohatá vlast by se mohla ocitnouti v nebezpečí.

Zabezpečení hranic

Proto nás uklidňovaly zprávy o rychlém tempu prací na stavbách řetězu opevnění na hranicích proti Německu, ale i proti Maďarsku. Podrobné zprávy nám sděloval Josef Verner ml. z čp. 98, který na stavbách opevnění často býval, neboť dovážel nákladními auty potřebný materiál, ať na Českolipsku nebo v Orlických horách, či na Znojemsku.

Věřili jsme, že stavba naší „Marginotovy linie“ naprosto zajišťuje bezpečnost a nepřekročitelnost našich hranic. Kronikář, který se do Zdětína přistěhoval v červenci r. 1937 z pohraniční obce Bernartic u Trutnova, viděl na vlastní oči stavby pevností a pevnůstek (bunkrů), protitankových hrází a mohl naše občany přesvědčit, že živá myš nemůže do naší vlasti proklouznout, jak tvrdili naši důstojníci.

Branná výchova

Heslo „Musíme býti připraveni“ začalo se prakticky provádět. Všechno občanstvo bylo rychlým způsobem poučováno o branné výchově. Konaly se přednášky o ochraně před leteckými útoky, ve školách nacvičovány poplachy, zřizovány oddíly CPO (to znamenalo Civilní Protiletecká Ochrana), jejímž velitelem ve Zdětíně byl František Matuna, rolník z čp. 22.
Občané si zakoupili brožury „Ochrana obyvatelstva“ a „Poučení o leteckém útoku a ochrana“.

Sokolský slet - příprava

Činnost tělocvičné jednoty Sokol se stupňovala. Konaly se pilné přípravy na X. všesokolský slet, který bude uskutečněn koncem června a začátkem července na Strahově.
Bude jedním z nejmohutnějších, přehlídkou naší sokolské síly a odhodlání hájit nedotknutelnost a bezpečnost naší vlasti proti každému nepříteli. Sokolstvo nikdy nezklamalo a nezklame ani tentokráte.
V sále u Tvrzníků bylo několikráte v týdnu živo, dokud se nemohlo chodit na letní cvičiště. Pilně cvičilo žactvo, dorost i členstvo – muži i ženy.

Ze zahraničí jsou již hlášeny početné výpravy, hlavně z bratrské Jugoslávie, Bulharska, Rakouska, Rumuska, z Francie a Ameriky. Na sletě ukáže svou sílu naše armáda i armády spojenecké.

Masarykův den čsl. zahraničí

K uctění památky výročí narozenin T. G. Masaryka konal se „Masarykův den čsl. zahraničí“. Ve Zdětíně uspořádala oslavu zdejší osvětová komise.

V předvečer 6. března uctil památku sbor dobrovolných hasičů vatrou, která byla zapálena za obcí u silnice k Chotětovu. Proslov u vatry měl vzdělávatel sboru Vilém Teplý čp. 97. Večer pak se konala v sále u Tvrzníků přednáška o životě našich krajanů v zahraničí, kterou proslovil Václav Resl, odborný učitel. Návštěva byla veliká, sál byl naplněn.

Tělocvičná jednota uctila památku proslovem a poté byl promítán film IX. všesokolský slet.

V obci se konala sbírka, jejíž výnos 650 Kč byl věnován Masarykovu fondu pro zahraničí.

Obecní sady

Obec věnovala péči obecním sadům. Byl proveden postřik, odstraněny a spáleny chomáče pavučin s kuklami a zámotky listů. Na Drážkách a v roklích bylo vysázeno 63 nových stromů. O obecní sady opravdu vzorně pečoval p. Antonín Vojtíšek, člen obecní rady.

Oprava obec. bytu pro strážníka

Byl opraven byt obecního strážníka Josefa Martinovského v čp. 8.

Mír Čsl. Červeného kříže

Před Bílou sobotou o velikonočních svátcích roznášeli žáci naší školy provolání k rodičům, aby se zúčastnili míru Čsl. Červeného kříže, který se letošního roku koná pod heslem „pravda vítězí“ a aby uctilo památku padlých ve světové válce dvouminutovým tichem v poledne na Bílou sobotu 22. dubna.

Před pomníkem padlých, u kterého stála hasičská čestná stráž, shromáždilo se žactvo s říd. uč. Otakarem Kramerem a mnoho občanů, aby byla vzdána čest našim padlým ve světové válce.

Henleinovy karlovarské požadavky

O velikonocích 23. a 24. dubna 1938 se konal v Karlových Varech sjezd sudetoněmecké strany, kde Konrad Henlein vyhlásil své drzé požadavky, ve kterých jsme tušili otevřený boj mezi německou říší a naší republikou.

Požadavky zněly:

  • 1
    Úplnou rovnoprávnost německé národní skupiny s československým lidem.
  • 2
    Uznání Sudetoněmecké národní skupiny jako právní osobnosti k ochraně tohoto rovnoprávného postavení ve státě.
  • 3
    Konstatování a uznání německého osidlovacího území.
  • 4
    Vybudování německé samosprávy v německém území a to pro všechny obory veřejného života, pokud jde o zájmy a věci německé národní skupiny.
  • 5
    Zákonitá ochranná opatření pro státní příslušníky, kteří žijí mimo uzavřené hranice svého národa.
  • 6
    Odstranění všeho bezpráví, které bylo učiněno sudetoněmeckému lidu od roku 1918 a náhrada škod, která tímto bezprávím vzešla.
  • 7
    Uznání a provedení zásady: v německém území němečtí veřejní zaměstnanci.
  • 8
    Úplnou svobodu přiznání k německému světovému názoru.

Požadavky prohlásil Heinlein za minimální.

Je to málo slibná předehra pro jednání s Němci, kterou vede ministerský předseda Hodža.

Němci se zdraví jen provokativním „Es kommt der Tag“.

Biřmování

5. května v pátek dopoledne spěchala většina katolických rodičů se svými dětmi do Chotětova, kde se konala náboženská zkouška a poté udílel biřmování J. E. arcibiskup kardinál Dr. K. Kašpar z Prahy, oblíbený pro svůj vlastenecký postoj a vpravdě křesťanskou lásku ke všemu lidu.

Částečná mobilizace

21. května v sobotu, kdy hranice naší drahé a krásné vlasti byly ohroženy, byla takřka bleskovou rychlostí provedena částečná mobilizace několika ročníků záložníků.

Ze Zdětína narukovali ke svým útvarů tito vojíni v záloze, vesměs specialisté různých zbraní:
František Záruba z čp. 38, Bohumil Bucek z čp. 51, Václav Šimon z čp. 58, Václav Pokorný z čp. 134, Ladislav Tvrzník z čp. 4, Stanislav Adamec z čp. 116, Jaroslav Truksa z čp. 92, Antonín Červinka z čp. 120

Tato částečná mobilizace způsobila v obci vzrušení a přesvědčila nás o vážnosti situace. V pohraničí způsobila však tato blesková mobilizace uklidnění, zvláště mezi českým obyvatelstvem a zabránilo se tak možnému útoku německého vojska, které bylo na hranicích připraveno ke vpádu do Čech. Plán byl připraven v souvislosti obecních voleb ve zněmčeném území.

Provedení částečné mobilizace neustávalo říšskoněmecký tisk štvát neustále proti naší republice. Materiál ke lživé propagandě dodávali naši Heinlainovci, přestože jejich předáci byli ujištěni, že vláda pracuje na statutu který má zajistiti Němcům v krajích, kde převládají, jejich práva a vyřešiti i otázku jazykovou.

Napětí, co přinese budoucnost, se tím u našeho občanstva stále stupňovalo.

Narozeniny Dr. Edv. Beneše

28. května zavlály na veřejných i soukromých budovách prapory a státní vlajky. Český národ oslavoval 54. narozeniny pana presidenta republiky Dr. Edvarda Beneše. Veřejné oslavy nebylo, pouze školní slavnost.

Slintavka a kulhavka

Koncem května byla naše obec zamořena nebezpečnou dobytčí nákazou slintavky a kulhavky. Nejprve se objevila ve statku u Suldovských, kde uhynulo několik krav a v několika dnech bylo zamořeno několik statků a přes veškeré dezinfekční opatření se rozšířila po celé obci. Škody byly veliké, uhynulo přes 30 kusů dobytka.

Obec byla uzavřena, děti ze zamořených domů nesměly chodit do školy, mléko se nesmělo používat, mohl se však svařit a dáti vepřům. Nejvíce utrpěli drobní zemědělci, kteří dlouho nemohli použít krav k tahu pro onemocnění paznehtů.

Slintavka a kulhavka zachvátila toho roku i sousední obce a okresy a způsobila našemu hospodářství ohromné škody.

Sbírka na „Obranu státu“

Tělocvičná Jednota Sokol ve Zdětíně vykonala sbírku na „Obranu státu“ u všech zdětínských občanů bez rozdílu. Sběrací listina měla toto provolání:

 

Sestry, bratři, občané a občanky!

I my chceme se dobrovolně připojiti k armádě těch, kteří pokládají za svatou a samozřejmou povinnost přispěti na obranu státu, pomoci vybudovati silnou armádu, která by nám zabezpečila celistvost našeho národa a státu. Chceme zabezpečení hranic proti nepříteli, který usiluje o zničení naší vlasti a národa.

Přispěj každý dle svých možností! I malý dar je velkou pomocí!

Na věčnou paměť zapsáni jsou do této knihy všichni dárci, aby budoucí pokolení měla zářný příklad, jak obětavě si počínali jejich předkové, když naše drahá vlast byla v nebezpečí, jak rádi přinášeli pro ní oběti. To bylo pravé vlastenectví – ne slovy, ale skutky a činy!

1. Václav Resl: 50 Kčs
2. Josef Verner: 50 Kčs
3. Antonín Vojtěch: 5 Kčs
4. František Krejčík: 2 Kčs
5. Ladislav Kohout: 10 Kčs
6. Václac Šmíd: 5 Kčs
7. Marie Tvrzníková: 10 Kčs
8. František Lebeda: 10 Kčs
9. Václac Štych: 50 Kčs
10. Josef Němeček: 10 Kčs
11. Josef Douša: 10 Kčs
12. Václav Tymeš: 5 Kčs
13. Karel Horčic: 10 Kčs
14. Václav Šubrt st.: 10 Kčs
15. Anna Pšádová: 10 Kčs
16. Josef Honsů: 10 Kčs
17. Josef Malý: 50 Kčs
18. Rudolf Douša: 10 Kčs
19. Bohumil Bohuslav: 10 Kčs
20. Václav Podaný: 10 Kčs
21. Karel Miškovský: 20 Kčs
22. Karel Tomeček: 2 Kčs
23. Ing.Václav Čančík: 100 Kčs
24. František Koula: 30 Kčs
25. Bohumil Bucek: 20 Kčs
26.Jaroslav Štelovský: 50 Kčs
27. Jaroslav Svačina: 50 Kčs
28. Otakar Kramer: 10 Kčs
29. František Šimonek: 5 Kčs
30. Antonín Bodlák: 5 Kčs
31. František Zajíček: 5 Kčs
32. František Bláha: 5 Kčs
33. František Šedivý: 2 Kčs
34. Josef Uřidil: 5 Kčs
35. Josef Martinovský: 5 Kčs 
36. Josef Hršel: 3 Kčs
37. Václav Suldovský: 50 Kčs

38. Antonín Šulc: 2 Kčs
39. František Křehňáč:  10 Kčs
40. Václav Miler: 20 Kčs
41. Josef Donát: 5 Kčs
42. Miroslav Bošina: 10 Kčs
43. František Boháček: 5 Kčs
44. Bohumil Šulc: 20 Kčs
45. Alois Jakubec: 10 Kčs
46. Josef Bubník: 5 Kčs
47. Anna Kavková: 5 Kčs
48. Adolf Franc: 5 Kčs
49. Václav Král: 5 Kčs
50. Rudolf Kvapil: 5 Kčs
51.Stanislav Adamec: 3 Kčs
52. Antonín Vyskočil: 2 Kčs
53. František Brynych: 3 Kčs
54. Josef Šubrt: 20 Kčs
55. Václav Šubrt ml.: 5 Kčs
56. Bohumil Volf: 2 kčs
57. Ladislav Novák: 7,50 Kčs
58. Marie Heřmanová, vdova: 5 Kčs
59. Krajíček: 5 Kčs
60. Antonín Dvořák: 5 Kčs
61. Alois Šedivý: 5 Kčs
62. Josef Donát: 2 Kčs
63. Josef Hanzl: 3 Kčs
64. Josef Hanzl: 3 Kčs
65. Adolf Čapek: 5 Kčs
65. Václav Maršíček: 5 Kčs
66. Antonín Bým: 5 Kčs
67. Josef Vojtěch: 5 Kčs
68. Josef Vaník: 5 Kčs
69. Marie Šulcová: 5 Kčs
70. Václav Bahník: 5 Kčs
71. Boh. Štumpa – nedá
72. Bohuslav Heřman: 5 Kčs

73. Václav Dlouhý: 2 Kčs
74. Josef Verner st.: 2 Kčs
75. Menčíková: 3 Kčs
76. Josef Novák: 3 Kčs
77. Štěpán Vtelenský – nedá
78. Josefa Dvořáková: 5 Kčs
79. Václav Votrubec: 4 Kčs
80. Václav Davídek: 5 Kčs
81. Vilém Teplý: -
82. Josef Bým – nedá
83. Tomáš Hanzík: 10 Kčs
84. Ladislav Verner: 5 Kčs
85. Josef Šácha: 2 Kčs
86. Josef Novák: 10 Kčs
87. Václav Adášek: 15 Kčs
88. Josef Drbohlav: -
89. Jan Kovář: 5 Kčs
90. Josef Heřman: -
91. Josef Bašus: 5 Kčs
92. Antonín Dalibor: 3 Kčs
93. Anna Heřmanová: 3 Kčs
94. Václav Jandl: 10 Kčs
95. Václav Bárta: 3 Kčs
96. Václav Vojtíšek: 10 Kčs
97. Josef Pařízek: 10 Kčs
98. Václav Šrámek: 1 Kčs
99. Václav Lukavec: 10 Kčs
100. Josef Flajšner: 5 Kčs
101. František Beran: 5 Kčs
102. František Záruba: 5 Kčs
103. Josef Jirásko: 5 Kčs
104. Anna Šimonková: 5 Kčs 
105. Josef Sýs: 5 Kčs
106. Antonín Dvorský: 10 Kčs 
107. František Heřman:1 Kčs

Celkem věnovali občané zdětínští na „Obranu státu“ 1 094,50 Kč, kterýžto obnos byl ihned odeslán svému účelu.

Školní děti sebraly mezi sebou 155 Kč a k tomu přidaly 100 Kč, který jim věnovala místní školní rada na výlet, na který nejely, takže věnovaly na „Obranu státu“ 255 Kč.

Celkem se tedy ve Zdětíně vybralo: 1 349,50 Kč.

Újezdní školní rada

30. srpna byl zvolen členem Újezdní školní rady v Nových Benátkách, kam je naše obec k měšťanské škole zapojena, Josef Malý, starosta obe.

Husova oslava

Památky Mistra Jana Husa bylo vzpomenuto v předvečer zapálením hranice u obecního koupaliště. Slavnostní projev měl Václav Resl, odborný učitel. Účast byla veliká.

Žně

Žně byly v tomto roce normální, dobře se sklidilo, obilí pěkně sypalo.

Dožínky

Poslední sobotu v srpnu konala chasa místních statků veselé dožínky, které svým původem obcí vzbudily pozornost všech občanů. Vedla jej veselá Bětuška Susová s Václavem Hládkem od Čančíků. Vybrali dost peněz, takže taneční zábava u Tvrzníků trvala až do ranních hodin.

Vzkaz presidenta Dr. Edvard Beneše všemu lidu

10. září byl rozhlasem z Prahy vysílán vzkaz presidenta republiky Dr. Edv. Beneše všemu lidu v republice:

Mějme dobrou vůli i víru v návrat ke klidu a pořádku. Každý jednotlivec musí prokázati službu míru! Také německý lid touží po klidu.

Pan president promluvil k národu proto, aby nás uklidnil, neboť v pohraničí se stupňovaly útoky Henleinovců proti tam žijícím Čechům, proti členům finanční pohraniční stráže, proti státní policii a vojsku, střežícím nedotknutelnost našich hranic.

Incidenty nabývaly povážlivého rázu, tekla už krev a byly oběti na lidských životech.

Výročí smrti T. G. Masaryka

14. září zavzpomínali jsme prvého výročí úmrtí T. G. Masaryka – Osvoboditele.

Kancléř Hitler pronesl ostrou řeč na adresu proti československé vládě a vyzýval ji, aby se dorozuměla se zástupci sudetským požadavkům.

Po této řeči vyvrcholily v pohraničí incidenty, vláda čelila německému revolučnímu hnutí stanným právem. Demonstrace, které pořádali tzv. „ordneři“ a které si vyžádali další oběti na životech.

Německo se dožaduje odstoupení území obydleného Němci. Vůdce sudetských Němců Konrád Henlein a jeho zástupce poslanec Karel Hermann Frank a ostatní předáci utekli do Německa, aby odtud řídili boj Henleinovců proti republice.

Nová vláda generála Syrového

22. září 1938 požádala vláda Dr. Hodži o propuštění. President Dr. Ed. Beneš demisi přijal a ihned sestavil novou vládu:

Ministerským předsedou a ministrem národní obrany se stal armádní generál Jan Syrový, ministrem zahraničí Dr. Kamil Krofta,ministrem vnitra Jan Černý, ministrem financí Dr. Josef Kalfus.

Mobilizace

23. září v pátek v noci asi v 10 hodin 23 minut byla presidentem republiky vyhlášena všeobecná mobilizace na obranu státu. Vyhlášení se stalo rozhlasem.

Ráno již plakáty oznamovaly podmínky všeobecné mobilizace. Ještě v noci sjížděli se záložníci na nádraží, aby se odebrali ke svým plukům. Stát vstoupil do branné pohotovosti.

Do plné pohotovosti vstoupila také civilní protiletecká ochrana – CPO, zvláště v Praze, a tělovýchovné organizace Sokol, Dělnické tělovýchovné jednoty a Orel se spojily k ochranné službě, později pak v tak zvaný Svaz občanské pohotovosti. V celém státě byla mobilizace provedena se skvělou ukázněností.

Celý český národ bez rozdílu politického přesvědčení se postavil ve vzorné jednotě k obrané vlasti.

Mobilizace ve Zdětíně

Mobilizace ve Zdětíně byla provedena s největší národní vlasteneckou ukázněností, přímo s nadšením. Všecko osobní šlo stranou – zájem vlasti, která byla náhle v nebezpečí – byl u všech našich občanů v popředí a každý byl ochoten přinésti jakoukoliv oběť.

V den vyhlášení všeobecné mobilizace t.j. v noci 23. září v pátek, konala jednota Sokol výborovou schůzi v hostinci u Tvrzníků. V 10 hodin večer oznámil pražský rozhlas, aby občané setrvali u přijímačů, že bude důležité hlášení. Tušili jsme správně co to bude.

V 10 hodin 23 minut oznámil rozhlas vyhlášení všeobecné mobilizace. Schůze byla okamžitě skončena, neboť většiny členů výboru se povolání také týkalo a ti se šli připravit, aby odjeli k svým posádkám. Ostatní se rozběhli po obci a budili nejen ostatní členy, ale i všechny občany, kteří už spali, aby je uvědomili o tom, že je mobilizace. V ten den se v málokteré zdětínské rodině spalo a čekalo se ráno.

Nezapomenutelným dojmem působilo to, s jakou rychlostí byla mobilizace prováděna. Když členové Sokola vyšli od Tvrzníků, aby všechny občany uvědomili o mobilizaci, už projížděly Zdětínem první tanky, aby zaujaly své válečné postavení na hranicích.

Za nimi projely kolony aut a naši vojáci nastupovali k obraně vlasti s písní na rtech, s výkřiky: „Svou vlast nedáme“. Jedeme na Hitlera“, „Neustoupíme ani o krok“, „Smrt Němcům“, „Pravda zvítězí“, „Věrni zůstaneme“.

Ta nálada, to nadšení a odhodlání ubránit vlast, to se slovy vypsat nedá, to se musilo prožít.

Ráno přijelo auto z okresního úřadu v Mladé Boleslavi a předalo starostovi obce Josefu Malému mobilizační vyhlášky, který je ihned nechal vyvěsiti. Stalo se tak v 8 hod 45 min. Vyhlášky nařizovali všeobecnou mobilizaci záložníků do 40 let s nástupem během 6ti hodin.

Současně bylo nařízeno předvedení všech evidenčních i neevidenčních koní na pondělí 26. září v 5 hodin ráno do Mladé Boleslavi do Střelecké ulice.

Předání nákladních i osobních aut bylo pak určeno na neděli 25. září v 5 hodin ráno také do Mladé Boleslavi.

Josef Verner, majitel autodopravy, musil s jednou pětitunou odjeti k předání až do Roudnice.

Zatemnění

V sobotu 24. září nařízeno již na základě branné pohotovosti přísné zatemnění, a to nejen oken domů, ale i aut, motocyklů, jízdních kol a povozů, které musily míti světla opatřeny modrým sklem, nátěrem nebo papírem.

To byla první opatření proti leteckým náletům.

Noční svatba

Když členové Sokola přišli vzbuditi bratra Bohumila Šulce, úředníka hospodářské záložny v čp. 90, aby mu oznámili, že má nastoupiti k svému pluku, že je vyhlášena mobilizace, odebral se jmenovaný nejprve do Chotětova, kde se dal o půlnoci oddati se svou nevěstou sl. Ludmilou Matunovou z čp. 19 a teprve poté odjel, aby nastoupil svou povinnost. Může se proto Bohumil Šulc chlubiti něčím zvláštním, že měl svatbu v noci.

Arciděkan Ladislav Perásek je i v noci s největší ochotou oddal.

Mnichov

29. září dal ministerský předseda Chamberlein, aby zachránil mír, návrh a podnět ke schůzce čtyř vedoucích státníků v Mnichově. Sešli se: kancléř Hitler, ministerský předseda Chamberlain, MussoliniDaladier k osudové konferenci, která měla rozhodnouti o úpravě poměru sudetské otázky a tím o osudu Československa a přispěti tak k uklidnění ve střední Evropě.

Dohoda tam uzavřená toho nešťastného dne stanovila podmínky a modality odstoupení sudetoněmeckého území.
Zástupce československého státu přizván nebyl. „Rozhodlo se o nás bez nás“, prohlásil náš velvyslanec ve Francii Dr. Osuský.

Vláda republiky pod nátlakem velmocí a pro zachování míru podrobila se tomuto diktátu a přijala jej 30. září krátce před dvanáctou hodinou v ministerské radě, zasedajícím na hradě za přítomnosti presidenta republiky.

Osudové rozhodnutí oznámil nový předseda vlády armádní generál Jan Syrový všemu občanstvu rozhlasem a armádnímu generálu Ludvíku Krejčímu připadl smutný úkol, aby je oznámil vojákům, kteří stáli ve zbrani na hranicích, z nichž neporaženi musili ustoupiti.

Je nutno dáti nejlepší vysvědčení československému lidu, který přes katastrofální zprávy, které působily nesmírnou bolest představou o ztrátě tisíciletých hranic, přes trpké zklamání důvěry v posilu co pomoc spojeneckých systémů, v něž tolik věřil, zachoval rozvahu a klid. Nedošlo k žádným výtržnostem, k žádnému ničení majetku ani k projevům proti cizím mocnostem.

Všechny manifestace, z nichž mnoho zdětínských občanů v zámeckém parku v Benátkách nad Jizerou, na kterou přišel mohutný průvod dělníků z továrny Karborundum a kde byl hlavním řečníkem předseda branného výboru Jožka David, byly důstojné a klidné.

Poselství generála Syrového

V těchto osudových dnech vydal generál Syrový poselství, které nad Benátkami a Zdětínem rozhazovalo letadlo a které znělo:

 

Občané!

V osudové chvíli státu a národa žádám Vás, aby každý stál na svém místě, vojáci ve zbrani, zemědělci u pluhu, dělníci v dílnách a továrnách, úředníci v kancelářích.
Armáda bdí nad bezpečností republiky a může splnit svůj úkol jen tehdy, když bude národ jednotný a v klidu. Manifestujte své odhodlání svou prací pro stát, navraťte se každý ihned ke své povinnosti, neboť jen tak možno udržet obranu státu v pohotovosti.

Další demonstrace by byly prací pro nepřítele.

generální inspektor branné moci
armádní generál Jan Syrový.

Co se stalo v měsíci září 1938

(Stručný přehled)

Podle komentářů v novinách:

Měsíc září 1938 bude v dějinách našeho státu nesporně měsícem nezapomenutelným. Úsilí, které vynaložila čs. vláda pro smírné vyřešení sudetoněmecké otázky, bylo bezúspěšným a mělo osudné následky.

Také poslání lorda Runcimana, který měl býti prostředníkem, nebylo druhou stranou uznáno a jeho mise po šesti týdnech se bez úspěchu vrátila do Londýna. Jednání naší vlády, které se dělo v pevné vůli a klidu, bylo trvale přerušeno řečí kancléře Hitlera 12. září v Norinberku. V téže době bylo rozhlasem rozšířeno Henleinovo ultimátum naší vládě, které žádalo připojení sudetských Němců k Německu.

Následky obou projevů se projevily v násilnostech v našem pohraničí: 13. a 14. září byl proveden pokus o vzpouru proti státu, který měl končit občanskou válkou. S velikými obětmi a chladnokrevností naše bezpečnostní orgány s pomocí vojska obnovily klid, 15. září bylo vyhlášeno stanné právo už v 17 okresech.

Týž den, ve čtvrtek 15. září, odletěl Chamberlein k Hitlerovi do Berchtesgadenu, aby zahájil přímé jednání o mír. Po návratu premiéra Chamberleina rozhoduje se o osudu Evropy v Londýně. Po poradě anglo–francouzských státníků přichází rozhodnutí! Československo se má vzdáti krajů v pohraničí s německou většinou.

Ve středu 21. září po celovečerní poradě padne v Kolovratském paláci v Praze historické rozhodnutí! Pod tlakem západních mocností naše vláda přijímá londýnský návrh.

Jednání se opět prodlužuje, v rychlém spádu událostí dochází ke druhé návštěvě Chamberleinově u Hitlera v Godesbergu, dne 21. září. Den poté vrací se Chamberlain od Hitlera s nepořízenou a komuniké z Londýna hlásí, že anglická vláda nemůže dále zaručiti bezpečnost Československa.

Dne 23. září byla vyhlášená všeobecná mobilizace příslušníků čs. branné moci do 40 let. Události se vrší jedna za druhou, v pondělí 26. září pronáší Hitler do rozhlasu velkou řeč, ve které po druhé prohlašuje ultimátum k odevzdání sudetoněmeckého území, končící v sobotu 1. října.

Den poté Roosevelt navrhuje svolání mezinárodní konference, co Anglie, Francie a Rusko společným zásahem žádají odložení rozhodnutí a nové jednání. Trvalému zastrašování má učiniti konec konference čtyř zástupců velmocí svolaná na čtvrtek 29. září do Mnichova. Je to poslední pokus o zachránění světového míru – napětí v celém světě vrcholí. Zbývá poslední: mír nebo válka.

Mnichovská konference podlehla nátlaku Německa: světový mír byl zachráněn na úkor Československa. Mnichovská dohoda velmocí vydala rozhodnutí, jež obsahuje podmínky:

  • Evakuace sudetské oblasti se začne 1. října
  • Spojené velmoci se usnášejí, že území bude vyklizeno do 10. října a to tak, že žádné z nynějších zařízení nebude zničeno, za což je odpovědna československá vláda.
  • Modality vyklizení budou jednotlivě stanoveny mezinárodním výborem.

V pátém bodu se praví, že mezinárodní výbor určí oblasti, v kterých se bude konati lidové hlasování, nejpozději do konce listopadu. Zatím budou obsazena mezinárodními oddíly. Úprava hranic bude provedena mezinárodním výborem, výměna obyvatelstva musí býti vykonána do šesti měsíců. Čs. vláda propustí do čtyř týdnů všechny sudetské Němce z jejich vojenských i policejních svazků, jakož i politické vězně.

V dodatcích mnichovské dohody je prohlášení, že problém polské a maďarské menšiny v Československu musí být upravena do tří měsíců, nebo opět zasáhne rada čtyř mocností. Po upravení všech těchto otázek dohoda velmocí převezme garancii nových hranic Československého státu.

Jak známo, dne 1. října obdržela naše vláda od vlády polské ultimativní notu o bezodkladném odevzdání území na západ od Těšína Polsku. Naše vláda vyhověla pod tlakem mezinárodní situace ultimátu „slovanského“ souseda.

Osudné rozhodnutí mnichovské bylo přijato celým národem s pocitem křivdy a ponížení, ale v hlubokém klidu s vírou, že práce nám nahradí ztracené území. Současně se začalo pracovati na vyrovnání s Maďarskem.

Abdikace Dr. Edv. Beneše

5. října 1938 vzdal se pod nátlakem nepřátel ciziny svého úřadu Dr. Edvard Beneš a téhož dne večer se rozloučil ještě sám rozhlasovým projevem s národem. Přál republice i národu, aby se dočkal lepších časů, aby žil, vzrůstal a vzkvétal, občanům, aby byli zdrávi, statečni a pevni.

Nakonec prohlásil podle věštby Libušiny: „Věřím, že můj drahý český národ nezkoná!“ Slzy nám zalily oči při poslechu tohoto loučení.
Presidentem Československé republiky byl tedy necelé tři roky od 18. 12. 1935 do 5. 10. 1938.

Shodou okolností zemřel téhož dne první předseda Národního shromáždění československého senátor František Tomášek, který dne 21. prosince 1918 přijímal do svých rukou slib prvního presidenta republiky.

Autonomie Slováků

6. října dostali Slováci autonomii (samosprávu) Ministrem pro správu Slovenska byl jmenován Dr. Josef Tiso.

28. říjen

28. říjen, den našeho osvobození, byl letošního roku poprvé všedním dnem. Veřejné slavnosti, projevy, shromáždění a průvody nebyly dovoleny. K občanům měl projev generál Syrový, ministerský předseda.

Proč vláda zakázala oslavu 28. října? Bála se demonstrací vlastního lidu.

Nové strany

27. října vydali poslanci strany sociálně demokratické prohlášení o zřízení Národní strany práce, která má býti jakousi stranou státotvorné, ba konstruktivní opozice. Tvoří ji bývalí příslušníci strany sociálně demokratické, která již před tím se zřekla marxismu a vystoupila z II. internacionály.

18. listopadu vydáno bylo první velké provolání nové strany, v němž bylo oznámeno, že se rozcházejí strany: Republikánská strana zemědělského a maloobchodního lidu, Československá živnostensko–obchodnická strana středostavovská, strana národního sjednocení, Československá strana lidová v Čechách, později i na Moravě a připojila se také Národní liga.

Tak vznikla veliká strana Národní jednoty, jakožto státní odpovědná strana nové politiky československé.

Rozpuštění strany komunistické

Poněvadž však činnost komunistické strany byla zastavena a později rozpuštěna, je v historických zemích českých systém dvou politických stran, který nahrazuje někdejší značnou a škodlivou stranickou roztříštěnost.

Vyrovnání s Maďarskem

2. listopadu bylo ve Vídni rozhodnuto, že Čsl. republika postoupí Maďarsku některá území slovenská a podkarpatská. Za smírné vyřešení ručí Německo a Itálie.

Ztráta dalšího území

20. listopadu bylo mezinárodní komisí v Berlíně rozhodnuto o definitivních hranicích mezi Československem a Německem. Bolestná a strašná rána. Ztrácíme v šestém okupačním pásmu dalších 166 obcí a osad a největší bolest působí to, že velmi mnoho je ryze českých a to hlavně v okrese turnovském, jilemnickém a domažlickém.

Velikost Čsl. republiky

Po odstoupení pohraničního území změnila se velikost Čsl. republiky:
Z Čech zbylo 32 441 km2
Z Moravy a Slezska 16 721 km2
Ze Slovenska 38 456 km2
Z Podkarpatské Rusi 11 094 km2
celkem zbylo 98 912 km2

Z celé Čsl. republiky 140 508 km2 odstoupeno bylo 41 596 km2.

Nový president

30. listopadu byl zvolen novým presidentem Česko–Slovenské republiky (tak se oficiálně změnil název Československé republiky a způsob psaní – pozn. kronikáře) JUDr. Emil Hácha, dosavadní první ředitel Nejvyššího správního soudu. (narozen 12. července 1872 v Trhových Svinech.)

1. prosince podala vláda generála Syrového demisi a jmenována vláda nová. Předsedou se stal Rudolf Beran, generál Syrový se stal náměstkem předsedy vlády a ministrem národní obrany, ministrem zahraničních věcí Dr. František Chvalkovský a ministrem financí Dr. Kalfus.

Úmrtí Karla Čapka

Bolestně nás všechny překvapila 25. prosince zpráva o úmrtí Karla Čapka, největšího našeho spisovatele. Nenahraditelná ztráta, vždyť Karel Čapek se stal spisovatelem světového formátu a jeho díla vychází v všech světových jazycích.

Mzdy

Plat zemědělského dělníka při denní práci 2 Kč za hodinu – o žních 50 h příplatku, místo příplatku možno dostati 50 kg obilí.

Ženy: při denní práci 1 Kč za hodinu, o žních na hodinu 20 h příplatku, místo příplatku možno dostati také 50 kg obilí.

Za obdělání cukrovky:
jarní: 2x okopat a protrhat ...... 112,50 Kč
podzimní sklizeň ............................ 87 Kč
za jeden korec
Za vyorání 1 korce řepy .................. 5,-Kč
Odvoz řepy ............................. 10 h za 1 q
Služka měsíčně ........ 120 – 150 ke stravě
Čeledín měsíčně ........... 180 Kč ke stravě.

Deputátníci:
krmič ............................. 160 Kč měsíčně
koňák ............................. 150 Kč měsíčně
volák .............................. 130 Kč měsíčně

Deputát pro rodinu čtvrtletně
2 q žita, 1 q pšenice, 25 kg ječmene, 1 m3 dřeva, 6 q uhlí, 240 g brambor, 1 l mléka denně, byt a světlo.

Všesokolský slet

Největší celostátní událostí ještě před národní katastrofou byl X. všesokolský slet, konaný koncem června a začátkem července v Praze ve 20. výročí naší samostatnosti.

Ze Zdětína cvičilo 8 žáků, 15 dorostu, 13 členů a slavnostních dnů bylo přítomno 16 členů necvičících a mnoho nečlenů.

Slet měl ohromný význam, stal se ukázkou národní kázně, obětavosti, síly, projevem lásky k našim spojencům a odhodlaností vlast ubránit.

Obecní koupaliště

Na obecním koupališti zřídil nájemce hostinský Rudolf Douša velkým nákladem kabiny na šatny a postavil restaurační chatu. Na koupališti bylo živo, hlavně o nedělích, kdy sem přijížděli návštěvníci z celého okolí a veselo tu bývalo až pozdě do noci.

Úprava obce

V roc 1938 dalo obecní zastupitelstvo uválcovat novou ulici tzv. „Rafandu“ a na silnici před novou školou až z Drážek byl zřízen odvodňovací kanál a sveden podle silnice k Chrástu.

Slavný hon

V prosinci se konal u Doušů slavný hon za ohromné účasti. Na poslední leči účinkovali v programu pěvec Národního divadla Olda Kovář, zpěvačka Norová a nejlepší pražský orchestr Dolfy Langra. Po programu se tančilo až do rána.

Starostou obce byl Josef Malý, rolník z čp. 31, službu obecního strážníka konal Josef Martinovský, který byl současně ponocným.
Řídícím učitelem byl Otakar Kramer.
Porodní asistentkou Anna Donátová.
Obvodním lékařem MUDr. Jaroslav Prokůpek z Horek.

Zdroj: Václav Resl: Pamětní kniha Zdětína (díl II.)


Kam dál?