Tělocvičná jednota Sokol

Tělocvičná jednota Sokol byla založena 27. února 1919.
Byla velmi oblíbená u zdětínských obyvatel. Hlavním úkolem bylo procvičení těla členů i
případných nečlenů a příprava sestav na sokolské slety.

„Největší celostátní událostí ještě před národní katastrofou byl X. všesoskolský slet,
konaný koncem června a začátkem července v Praze ve 20. výročí naší samostatnosti.
Ze Zdětína cvičilo 8 žáků, 15 dorostu, 13 členů a slavnostních dnů bylo přítomno 16 členů necvičících a mnoho nečlenů.
Slet měl ohromný význam, stal se ukázkou národní kázně, obětavosti, síly, projevem
lásky k našim spojencům a odhodlaností vlast ubránit.“

Veliké pozdvižení způsobila i pouť, konaná 6. června 1937 v naší obci na novém školním
cvičišti, kde probíhalo veřejné sokolské cvičení, jehož záštitu převzalo obecní zastupitelstvo.
Bylo to okrskové cvičení 5. okrsku župy Fűgnerovy. Akce se vydařila, návštěva byla veliká. Celá obec svítila čistotou, skoro všechny domy byly ozdobeny prapory. Průvod byl mohutný a krásný, mimo krojů sokolských mile působily národní kroje.

Jednota sokolská však rozvíjela své aktivity i v divadelní sféře. V kronice se například
vzpomíná na neděli 9. července 1939, kdy členové Sokolu sehráli hru „Pasekáři“ od
spisovatele Sokola – Tůmy.

Hra se měla hrát v přírodě a to na dvoře chalupy čp. 30 patřící Václavu Lebedovi t.č. v Praze. Hra se připravovala 2 měsíce, byly objednané originální valašské kroje, hudba Ladislava Vágnera z Nových Benátek. Hru režíroval vzdělavatel jednoty Václav Resl. Představení bylo vzorně nacvičeno a připravena. Účast byla veliká.

Při druhém jednání se ale přihnala vichřice s bouří a lijavcem, takže hra se musila dohrát na jevišti v sále u Tvrzníků. Dojem hry už však na jevišti nevyzněl tak, jakoby byl vyzněl v přírodě.

Večer se pořádala taneční zábava ještě za dobré nálady.

13. dubna 1941 na Hod boží velikonoční se dostavil hned po obědě do Zdětína aktuár Srdínko z politické expozitury s četníkem strážmistrem Josefem Martínkem. Nechali si zavolat několik funkcionářů Sokola (Suldovský, Štelovský, Adášek, Resl, Flajšner, Záruba, Bubník) do kuchyně hostince u Tvrzníků a tam jim oznámili, že německé úřady s okamžitou platností rozpouštějí Sokol a jeho majetek se zabavuje. Sepsali proto všechen majetek.

Jednali však oba jako opravdoví vlastenci a proto se zatajila hotovost a vklad na knížce a přiznali pouze 130 K 60 hal, ostatní se všechno rychle druhý den v kampeličce na Dražicích přepsalo na cizí jméno (provedl Jaroslav Štelovský).

Knihovnu si členové rozebrali domů, rovněž i loutkové divadlo, zatajit se nedalo pouze nářadí a jeviště. Mnoho věcí se však uschovalo na půdu u Tvrzníků nad sálem. Revolver, který se tam našel, schoval Josef Flajšner.