1923-1927

5. ledna rozrušila naše občanstvo zpráva, že byl spáchán atentát na Dr. Aloise Rašína, ministra financí, který byl těžce zraněn. Protože to byla vražda politická, tím víc byl tento čin v našem státě odsuzován.

14. ledna konalo obecní zastupitelstvo schůzi, kde byly voleny obecní komise:
1. finanční, 2. hospodářská, 3. stavební, 4. policejní

Komise se volily 5ti členné a sestávaly podle nového zákona: polovici členů volí obecní zastupitelstvo, ostatní ustanovuje dohledací úřad, který si vyžádal návrhy volebních skupin. Komise se má skládat alespoň z poloviny nečlenů obecního zastupitelstva.

Byli zvoleni:

Finanční komise:
Josef Bašus, Josef Čančík, Josef Dyk – z nečlen“: František Matuna a Václav Miler.

Hospodářská komise:
Ladislav Roubíček, Josef Bašus, Antonín Vojtíšek – z nečlenů: Bohumil Bohuslav a František Heřman čp. 57.

Stavební komise:
Josef Dyk, Václav Král, Josef Dvořák – z nečlenů: Václav Kašpárek a František Matuna.

Policejní komise:
Václav Čančík, Jan Petr, Antonín Pařízek – z nečlenů: Antonín Soumar a Jan Kovář.

Obecní pokladník
Pokladníkem obce zvolen Josef Malý.

Usneseno, aby elektrické osvětlení obce svítilo jen do 10 hodin večer a nikoliv do 3 hodin ráno, jak tomu bylo doposud.

Bohumil Bohuslav rezignoval na členství v hospodářské komisi. Zvolen byl František Koula a náhradníkem Jaroslav Štelovský.

Oslava narozenin T. G. Masaryka se konala ve škole, kde promluvil učitel Ferdinand Smetáček a poukázal na veliké osvobozenecké dílo našeho prezidenta, na jeho pravdivý a poctivý život pro blaho našeho celého národa.

Františku Vágnerovi se uděluje z chudinského fondu roční podpora 100 Kč od 1. července t. r.

Pan František Bým, bývalý starosta obce žádá za zvýšení odměny za dobu, kdy byl starostou. Žádost se zamítá, v rozpočtu není úhrady.

Františku Tatičkovi, řezníku a uzenáři, se propůjčuje obecní váha k výseku masa za roční nájem 200 Kč.

Ludvík Hrdina, továrník z Nových Benátek se nabízí na svůj náklad dát opravit kříž na „Dlouhém běhu“ u skály. Obec nabídku nepřijímá a kříž dá opravit na svůj náklad.

František Stránský, obecní strážník žádá o zálohu 1 000 Kč. Nemůže se mu vyhovět, protože v obecní pokladně není t. č. většího obnosu.

Občané se vyzývají, aby opravili své domy, ulice, apod., aby obec při slavnostním odhalení pomníku padlým ve světové válce byla čistá a upravená.

P. Václav Král, strojník obarví železný plot kolem parku.

P. Františku Koulovi se zamítá žádost, aby obec sama upravila novou ulici, kde prodal parcely. Ulici musí upravit sám, jak zní smlouva, obec mu však zcela zdarma přenechá kámen z obecního lomu.

Obecním hlídačem pro rok 1923 se stává ze sedmi žadatelů (voleno bylo lístky) 10ti hlasy František Pařízek. Hlídka začne 1. května a skončí 15. listopadu. Služné je určené na 500 Kč měsíčně a polovina pokut z polního pychu, které sám udá a polovina pozemku mezi Alžbětu Jandlovou a Frant. Pařízkem.

Opravu obecní kovárny s domkem čp. 7 (úplná přestavba kovárny a domku) provede na základě podané a přijaté oferty - stavitel Ant. Soumar z nových Benátek za 17 939,45 Kč.

16. května projížděl naším okresem francouzský maršál, vítěz nad Němci, V. Toche. Mnoho občanů a školních dětí přivítal maršálka při návštěvě naší republiky ve Starých Benátkách, kudy projížděl na cestě do Hradce Králové.

Pan Josef Dyk následkem přesídlení rezignuje na všechny funkce. Do obecního zastupitelstva nastupuje za něj p. Čeněk Horáček z Dražic, který se stává současně členem finanční komise. Členem stavební komise se stává Josef Maršíček a členem školní rady Josef Malý.

Obecní kovárna se opravuje. Kováři Václavu Podanému se dá půlroční výpověď od 1. července do 31. prosince 1923. Pronájem bude vypsán ofertním řízením. Pan Podaný může si ji pak zase pronajmout.

Bylo zjištěno, že býv. starosta Karel Havel přijal obecní přirážky v obnose 1 044 Kč, 792 Kč a 819 Kč v roce 1922, ale jejich příjem není zanesen v pokladní knize. Šekový úřad v Praze sdělil, že šeky podepsal a opatřil razítkem.

Bude předvolán na obecní úřad, aby věc vysvětlil, jinak bude proti němu zakročeno podle zákona. Současně musí vysvětlit i jiné položky, které přijal, ale nezanesl do pokladního deníku.

Obecní kovárna se pronajímá kováři Podanému od 1. ledna do 31. prosince 1926 za roční nájemné 2 200 Kč, současně uhradí daně, přirážky připadající na čp. 7 a opravy do 500 Kč.

Na zbudování pomníku J. A. Komenskému v Amsterodamu
se přispěje obnosem 400 Kč.

5. výročí naší samostatnosti 28. říjen byl oslaven divadelním představením od Fischerové–Kvěchové.: Když hračky oživnou. Tuto hru se sociálním námětem sehrály školní děti.

Slavnostní projev před představením měl učitel František Smetáček.

Zemská správa politická rozpouští proto dosavadní obecní zastupitelstvo a v dohodě s okresní správní komisí v Nových Benátkách jmenuje pro obě nově utvořené obce správní komisi a sice:

Karla Miškovského – předsedou
členy: Josefa Malého, Štěpána Vtelenského, Václava Kašpárka, Františka Bíma, Josefa Bašuse, Antonína Pařízka, Václava Heřmana a Josefa Dvořáka.

Ladislava Roubíčka – předsedou
členy: Josefa Maršíčka, Josefa Pokorného, Václava Šulce, Václava Adáška, Jana Petra a Václava Řípu.

Dražice – samostatná obec
Tím se stala osada Dražice od nepaměti patřící k obci Zdětínu samostatnou obcí a všichni jí přejeme dalšího rozkvětu.

Tím se stala osada Dražice od nepaměti patřící k obci Zdětínu samostatnou obcí a všichni jí přejeme dalšího rozkvětu.

Již o vánočních svátcích napadlo mnoho sněhu. Po Novém roce nastaly veliké vánice, takže silnice k Benátkům, k Horkům, k Sedlci a k Chrástu byly vysoko zaváty až do výše 2 m a muselo se několikrát prohazovat.

21. ledna zemřel vůdce proletariátu Vladimír Iljič Lenin.

3. února zemřel jeden z největších presidentů spojených států amerických Wodrow Wilson, který se ve světové válce zasloužil o naši samostatnost. Jeho jméno bude zlatým písmem zapsáno v dějinách našeho osvobození.

V obci se konala veřejná sbírka ve prospěch Československého Červeného kříže, který oslavoval pětileté trvání a za tu dobu vykonal řadu humanitních činů k zmírnění bídy, nakažlivých nemocí apod.

Ve Zdětíně bylo sebráno 176 Kč.

Brzy po světové válce v roce 1920 byla pokrokovými kněžími, kteří se nedočkali provedení některých naléhavých reforem a náboženského života uvnitř církve římsko – katolické založená nová církev československá.

Tito kněží těžili hlavně z hromadného vystupování věřících z církve římsko – katolické. Prvním jejím patriarchou byl zvolen Dr. Karel Farský. Je církví národní a svobodně křesťanskou. Užívá při bohoslužbách jazyka národního, opustila zásadu přísného celibátu a rozvázala svazek s Římem.

V Benátkách vznikla náboženská obec církve československé v roce 1923. Prvním jejím farářem stal se řádový kněz Jaroslav Krejcárek.

Příslušníci ve Zdětíně:
Ve Zdětíně vznikla náboženská obec církve československé v roce 1924, ale patřila k duchovní správě v Nových Benátkách. První příslušníci nové církve ve Zdětíně byli tito: 
Bašus Josef čp. 95, Bodlák Antonín čp. 11, Býmová Kateřina čp. 142, Heřman Alois čp. 65, Heřman František čp. 57, Heřman Josef čp. 83, Heřman Václav čp. 152, Havlová Marie čp. 116, Jakubec Alois čp. 60, Knobloch Antonín čp. 55, Kramerová Marie, Líska Václav čp. 116, Maršíček Václav čp. 135, Novák Josef čp. 78, Král Václav čp. 114, Podaný Václav čp. 7, Sýs Josef čp. 50, Zajíček František čp. 75

Jmenovaní byli u církve československé i se svými rodinami.

Od března se začalo na zdejší škole vyučovat náboženství nové církve československé duchovní správou z Nových Benátek. Vyučoval duchovní správce Jaroslav Krejcárek.

Paní Kristině Došlé bylo povoleno, aby si postavila trafiční budku na obecním pozemku mezi obecní váhou a zastávkou pana Milera.

Za obecní pastviny bylo utrženo 2 554 Kč.

Za třešně v obecních sadech bylo dražbou utrženo 2 220 Kč a 44 Kč do chudé pokladny.

Pan Rudolf Douša žádá o převedení hostinské koncese na vlastní osobu do novostavby hostince se sálem na návsi, která se dokončuje.

Všemi hlasy se doporučuje.

Obecní louka byla prodána ve veřejné dražbě a utrženo 530 Kč.

Obec prodává žádost o zřízení poštovny a telefonu.

Pro obecního strážníka bude zakoupen gumový obušek tzv. pendrek
pro jeho bezpečnost.
Polním hlídačem byl zvolen opět František Pařízek – plat 500 Kč měsíčně
a polovinu z pokut.

Za tvrdé ovoce v obecních sadech se utržilo ve veřejné dražbě 7 382,05 Kč apod.
Čeněk Novák vydražil obecní sad na „Drážkách“ za 605 Kč, ale pak se mu slevilo 100 Kč.
Rok 1924 byl velmi úrodný na jadernaté ovoce.

Obec dala pro sbor dobrovolných hasičů zmotorizovat novou ruční stříkačku u firmy Štěpánek a spol. v Kostelci n. Labem a k témuž účelu uzavřena výpůjčka u Okres. hospodářské záložny v Nových Benátkách.

11. října se konala slavnost pětistého výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova, slavného husitského vojevůdce (1424 – 1924). Oslavu připravila tělocvičná jednota Sokol.

Již v září vypukla v obci epidemie spály, onemocnění bylo v 11 případech – bez úmrtí – škola ve Zdětíně byla 28 dní zavřena.

V prosinci 1924 se konal ve Zdětíně slavný hon a to v novém velkém sále u Doušů, který je jedním z největších sálů v celém kraji a který i s hostinskými místnostmi byl v tomto roce dokončen.

Přirozeně, že nálada byla výborná a tančilo se až do rána.

9. ledna byl sestaven rozpočet na rok 1925.

Úhrn řádné potřeby činí 70 702,16 Kč
Mimořádná potřeba 7 500 Kč
Úhrn veškeré potřeby činí 78 202,16 Kč
Úhrn mimořádné úhrady -
Úhrn veškeré úhrady činí 32 792,16 Kč
Jeví se tedy schodek 45 410 Kč
který usneseno krýt 40% přirážkou k dani činžovní, 450% přirážkou k ostatním daním a mimořádnou 89% k daním ostatním.

V roce 1925 provede se velká úprava obecních cest a to hlavně do Haček a na Bílku a opraví se oba kaly.

Na kaly se počítá částkou 8 000 Kč. Objedná se štěrk, naláme se 50 sáhů kamene a práce se provede naturálně a to takovým způsobem, že se rozdělí na každého majitele užívaných pozemků, mnoho-li připadne dle výměry pozemku v tu stranu ležícího na každý metr cesty práce potažní a ruční.

Do místní školní rady zvolen p. Václav Čančík a starosta obce Štěpán Vtelenský.

Občanům na Zelnici se do ulice zavede jedno elektrické světlo.

Antonínu Dvorskému, domkáři čp. 4 se poskytuje 100 Kč na ošacení sirotka, nemanželského syna sestry Alžběty z pokladny chudých.

Podává se žádost, aby honitba Chrásteckého Dvora byla připojena ke zdětínské honitbě.

Dodatkem k rozdělení majetku usneseno, aby se obci Dražice postoupilo ještě 20 podílů Družstva v Dražicích.

8. února byla provedena volba 7 náhradníků do obecního zastupitelstva a zvoleni: Jaroslav Svačina, Václav Štych, František Boháček, Alois Jakubec, Josef Urban, Václav Miler a Josef Šubrt.
Protože p. Václav Čančík je členem okresní správní komise, nemůže podle zákona zasedat v obecním zastupitelstvu a nastupuje proto za něho náhradník Jaroslav Svačina.

Cesta ke hřbitovu se vysází javory a dosavadní švestky se vykácí.

Tělocvičné jednotě Sokol se propůjčuje obecní pozemek, kde si zřídila letní hřiště a cvičiště na 10 let a sice od r. 1925–1935 s tím, že nebude pozemek nikterak znehodnocován a ničen.

75. výročí narozenin pana presidenta republiky T. G. Masaryka bylo uctěno pěknou slavnostní akademií, kterou pořádala těl. jednota Sokol v sále u Beitlerů.
Na Masarykovu ligu proti tuberkulose bylo vybráno 105 Kč.

Obchodníku Václavu Bahníkovi byla udělena koncese živnosti a to výčep vína hostům v krámě stojícím.

Nájem z obecních pozemků, na kterých jsou vysázeny stromy se snižuje na polovinu.
Obecní pastviny byly prodány ve veřejné dražbě a utrženo bylo 1 739,50 Kč.

V obci bylo vyhlášeno, že Okresní školní výbor oznámil, že na základě nařízení Zemské školní rady se zakazuje mládeži účast na cvičeních Federované Dělnické Tělocvičné Jednoty (komunistické).

7. června se konal Dětský den. Byla sehrána divadelní hra o „Zakletém srdíčku“. České zemské komisi pro péči o mládež zasláno 60 Kč.

Za třešně v obecních sadech se ve veřejné dražbě utržilo 3 590,58 Kč. Vydražil sadař Adášek z Nových Benátek.
Tvrdé ovoce se prodávalo jednotlivě po dílcích, aby naši občané měli dostatek ovoce a utržilo se 5 119,10 Kč.

Nutno připomenout, že učitelský sbor řídil a vedl veškerou kulturní činnost v obci. Všichni učitelé jsou členy a funkcionáři těl. jednoty Sokol.

Rok 1925 byl bohatý na úrodu obilí. V době žní však trvaly stále deště, takže nebylo možné bohatou úrodu dostat do stodol a mnoho obilí vzrostlo.

Peckovitého ovoce byla ohromná úroda, jadernatého málo.

Otakar Kramer, řídící učitel
Ferdinand Smetáček, učitel
Anna Živná, učitelka
Antonie Chramostová
za nemocnou učitelku Růženu Kavkovou – učitelka industriální

Obecní strážník František Stránský byl upomenut, aby konal řádně svou službu a vždy ve stavu střízlivém. Nebude-li se takto chovat, je dána plná moc starostou obce, aby dal obecnímu strážníku měsíční výpověď.

Obec. zastupitelstvo nedoporučuje nedělní klid v živnostech a žádá, aby byly všechny živnosti o nedělích dopoledne otevřeny, aby občané si mohli obstarat nákupy.

Těl. jednota Sokol žádá obec o půjčku 6 000 Kč na zakoupení nového jeviště, ale nevyhoví se.

Doplnilo se veřejné osvětlení v celé obci a hlavně v nové ulici.

Pokladník obce Jaroslav Štelovský resignoval. Zvolen byl František Bým.

Krisitna Došlá bude platit z tabákové budky roční poplatek 10 Kč.

Josef Němeček, zdejší příslušník nemůže pro nemoc pracovat a není schopen si něčeho vydělat. Žádá proto o vyživování. Bylo usneseno, aby chodil dům od domu k těm zámožnějším rodinám, kde dostane po celý den stravu.

28. říjen byl oslaven slavnostním představením „Lucerny od Aloise Jiráska, kterou sehrála těl. jednota Sokol a to poprvé na novém jevišti v novém sále u Doušů.

15. listopadu konaly se v naší republice volby do Národního shromáždění.

Vládním komisařem ve Zdětíně byl Josef Kavka říd. uč. v. v., v Dražicích Otakar Kramer říd. uč a v Sedlci Ferdinand Smetáček učitel.

Celkem kandidovalo 29 stran. Podle národnosti: československá národnost 12 kandidátních listin, smíšené s převahou čsl. (komunisté) 2, německých 7, maďarské 3, židovské 2, ukraj.–ruské 2, polská 1.

Celková potřeba činí  62 580 K
Mimořádná potřeba činí 20 000 K
Potřeba celkem  82 580 K
Celkový příjem   39 695 K
Schodek řádného rozpočtu   22 885 K

Pan Václav Čančík navrhoval, aby těl. jednotě Sokol byl zvýšen příspěvek z 1 000 Kč na 3 000 Kč, ale proti návrhu se postavili: František Bým, Václav Kašpárek, František Novák, Václav Král, Jan Kovář a Bohumil Bohuslav.

Adolf Volf žádá o vyživování. Usneseno, aby chodil od domu k domu, kde dostane zdarma celé zaopatření.

Narozeniny presidenta republiky T. G. Masaryka byly oslaveny 7. března mimo školní oslavu těl. jednotou Sokol, která uspořádala přednášku na téma T. G. Masaryk, ideál moderního hrdiny a jeho světová revoluce.

Policejní komise navrhuje, aby strážníku Františku Stránskému se snížilo měsíční služné o 200 Kč, protože nekoná svou službu jak by měl. Bylo usneseno, dát mu poslední napomenutí s měsíční lhůtou a jakmile bude přistižen v opilém stavu, že by nemohl konat službu, dostane ihned výpověď.

Obecní pokladník František Bým podal resignaci, která byla přijata.

Patronátní úřad v Lysé nad Labem žádá, aby obec převzala do svého vlastnictví hřbitov. Usneseno tuto záležitost odložit na dobu pozdější.

Jednáno o nutnosti odvodnění obecních pozemků a usneseno připojit se s pozemky společně k vodnímu družstvu jako člen, které odvodňovací práce povede.

26. května vzpomenuto 50. výročí úmrtí Františka Palackého, Otce národa, největšího našeho životopisce.

Jaro i počátek léta t.r. byl hrozně deštivý. Nebylo dne, aby nepršelo, aby nepřišel lijavec. V obci nebylo pamětníka tak dlouho trvajících dešťů. V tomto roce nebylo možné některé polní práce (hlavně okopávání a protrhávání řepy) vůbec provést. Některá pole v katastru byla neustále pod vodou. Podle toho se také předpokládala bídná úroda.

Sklepy v obci byly většinou zatopeny a to i ty, kde se nikdy před tím voda neobjevila. Když se vypumpovala, za chvíli natekla znovu, protože svrchní prameny byly přesycené.

V červnu byl znovu vydán zákaz o účasti dětí školou povinných na politických projevech.

10. července byl ve schůzi obecního zastupitelstva
zvolen obecní pokladníkem Josef Malý.

K žádosti kováře Václava Podaného, byly ještě provedeny v obecní kovárně různé opravy, aby plně vyhovovala pro výkon kovářských prací.

Na základě toho byla pak obecní kovárna pronajata kováři Václavu Podanému za zvýšený roční nájem 2 500 Kč na dobu 12 let a sice od 1. ledna 1927 do 31. prosince 1939 a dřívější podmínky zůstávají v platnosti.

Od 22. srpna 1926 vybírá se za vystavení domovského listu 4 Kč.

Nové Benátky vyzvaly obec Zdětín, aby se připojila ke stavbě obecního vodovodu a tím by získala dostatek vody, která v obci není. Ve schůzi obecního zastupitelstva konané  22. srpna bylo všemi hlasy usneseno, z důvodů finančních se ke stavbě společného vodovodu nepřipojit.

Panu Josefu Vernerovi se odprodá obecní pozemek u jeho stodoly
a to za čtvereční sáh 24 Kč.

18. listopadu byl sestaven obecní rozpočet na rok 1927 a jeví se takto:

Úhrn řádné potřeby činí 57 074 K
Mimořádná potřeba 40 000 K
Úhrn veškeré potřeby 9 7 074 K

Rozpočtová rozvaha řádná:
Úhrn řádné potřeby činí 57 074 K
Úhrn řádné úhrady činí   31 770 K
Schodek řádného rozpočtu  25 304 K
Úhrn řádné úhrady  31 770 K
Mimořádná úhrada 20 000 K
Úhrn veškeré úhrady  51 770 K

Rozpočtová rozvaha mimořádná:
Úhrn mimořádné potřeby činí 20 000 K
Úhrn mimořádné úhrady činí 20 000 K
Schodek mimořádného rozpočtu 20 000 K

Obecní přirážky připadající na rok 1927 jsou následující: 40% k dani činžovní 880 Kč, která vynese 353 Kč, 247% k daním ostatním, jež vynesou 24 952 Kč, 200% k daním přímým.

Usneseno bylo obecní pozemek č. kat. 14 kolem zádušního kostela ve Zdětíně vyměnit za zádušní pozemek nalézající se vedle zádušního hřbitova č. kat. 95/1 a sice tak, že převodní výdaje bude hradit každá strana takto: obec Zdětín za pozemek č. kat. 95/1, patronátní úřad v Lysé za pozemek č. kat. 14, takže každá strana obdrží jmenované parcely dluhu prosté.

Obecní strážník František Stránský dostal od obecního starosty výpověď ke dni 31. ledna 1927. Aby si poté mohl najít vhodné zaměstnání, ponechává se mu po dobu 2 měsíců, t. j. od 1. února do 31. března prozatimní zaměstnání a to ponocenství s platem 10 Kč za jednu noc a poselné pro obcení úřad 5 Kč za jednu noc.

Po uplynutí lhůty, t. j. 1. 4. 1927 musí obecní byt vyprázdnit a odevzdat v úplném pořádku obci.

Vypíše se konkurs na obecní místa obecního strážníka v Lidovém deníku.

Hudební kroužek uspořádal maškarní veselici u Beitlerů a z výnosu věnoval 815 Kč ve prospěch potřeb pro chudé žáky na zdejší škole.

Františku Vágnerovi se bude dávat obecní práce platem 10 Kč za den a polovina pojištění.

Upraví se obecní silnice kolem nově postavených domků v nové ulici. František Koula navozí potřebný materiál zdarma, kromě písku a černého štěrku, který dodá obec za cenu, která bude sjednána s majiteli čedičových lomu v Kosmanosích nebo s povozníkem Josefem Vernerem ml.

Veškeré planýrování a úpravu rigólů provedou majitelé domků. Planýrování, kde leží starý štět, provede obec. Kámen na vyštětění dodá obec.

Josef Uřidil, bývalý polní hlídač, nemůže být ponechán v obecním bytu, dává se mu výpověď.

27. květen byl dnem veliké radosti, kdy se splnila vůle lidu. Konala se volba presidenta republiky a zvolen byl opět T. G. Masaryk – Osvoboditel.

Zvolen byl impozantní většinou obou sněmoven Národního shromáždění. Zvolen byl 274 hlasy.

Pro T. G. Masaryka hlasovali:
čsl. republikáni, čsl. soc. demokrati, čsl. národní socialisté, čsl. lidovci, čsl. živnostníci, němec. agrárníci, němec. soc. demokraté, němec. křest. sociálové.

Proti Masarykovi hlasovali:
čsl. národní demokraté, slovenští lidovci, komunisté, němec. nacionálové, maď. nacionálové, maď. křest.sociálové a němec. Hackenkreuzleři.

Jeho cesta na hrad po volbě byla triumfální.

Obecnímu strážníkovi Josefu Martinovskému bude zakoupen služební stejnokroj, který nesmí přesahovati částku 800 Kč a který zůstane majetkem obce.

Hospodářská komise byla pověřena, aby dozírala na udržování obecního parku a  má povoleno opravit kolem plot.

Ve dnech 25. června – 4. července se konala II. dělnická Olympiáda československá v Praze, které se zúčastnilo i několik zdětínských občanů.

2. a 3. července vzpomínal celý československý národ 10. výročí bitvy u Zborova a byla uctěna památka těch, kteří u Zborova položili život na oltář milované vlasti.

Rok 1924 se vyznačoval normálním počasím a to od samého jara, což se projevilo i na úrodě.

Úroda obilí byla v tomto roce bohatá. Obilí se sklidilo a vymlátilo za sucha, pěkně sypalo jak už se nestalo po mnoho let. V tomto roce byl každý hospodář ve Zdětíně spokojen.

Krásná byla i úroda brambor, řepy a i ovoce bylo dost.

Sena i otavy, travičky a jetele se krásně usušily o krmení nebylo nouze.

Josefu Martinovskému, obecnímu strážníkovi, byl na jeho žádost od 1. října zvýšen plat o 100 Kč měsíčně, takže jeho služné nyní činí 600 Kč.

V roce 1927 se započalo se stavbou obecního hřbitova, který je přistaven ke hřbitovu zádušnímu, který už nepostačoval.

Oslava 28. října byla na programu slavnostní akademie, kterou pořádala tělocvičná jednota Sokol za veliké účasti občanstva.