Rok 1939

Veselý Silvestr, konaný v nově přestavěném a rozšířeném sále u Tvrzníků a pořádaný tělocvičnou jednotou Sokol, nekončil jako v minulých letech v ranních hodinách. Nebylo takové nálady jako dříve. Národní tragédie zářijových dnů příliš hluboko ranila každého upřímného a poctivého Čecha.

Nad Evropou a hlavně nad naší drahou a krásnou republikou Československou stály těžké mraky nejistoty. Kladli jsme si otázku: Co ještě přijde? Jednání německého kancléře Hitlera budilo nadále obavy.

8. ledna zúčastnilo se několik zdětínských občanů veliké veřejné schůze na „baště“ v Benátkách nad Jizerou, kde se na základě posledních politických událostí jednalo o vytvoření národní Strany Národní jednoty. V nejtěžších chvílích národa se sám snaží zbavit politické roztříštěnosti a vytvořit jednu stranu.

Občané snažili se zapmenouti na národní potupu a ponížení a hledali proto rozptýlení v tanci.

Místní spolky a korporace pořádaly své tradiční plesy. 14. ledna konal se v sále u Doušů ples Sboru dobrovolných hasičů za veliké účasti, 21. ledna taneční vínek Mladé národní jednoty, hojně, hlavně mládeží navštívený, 28. ledna konala v sále u Tvrzníků svůj ples Čtenářsko-hospodářská besídka a 11. února byl krásný Sokolský ples rovněž v sále u Tvrzníků. A v národních, hlavně vlasteneckých, písních hledali jsme všichni posilu pro další dny.

19. února prodala obec lesík (remízek) v „Loužkách“ u koupaliště, za který bylo utrženo 530 Kčs. Obec si vymínila, které stromy se nesmí porážet, neboť lesík úplně vykácen být nemůže, neboť je zakreslen v mapách.

25. února zemřel Josef Suldovský, rolník z čp. 9 ve stáří necelých 71 roků. Zemřel po krátké chorobě, ač mnoho let trpěl následky kloubního revmatismu. Byl to člověk dobrého srdce a dokud byl zdráv, účastnil se pilně veřejného života v obci i v okolí.

Pocházel ze starého zdětínského rodu „Suldovských“ a jeho předkové, hlavně otec a dědeček – mnoholetí zdětínští rychtáři – měli v obci vynikající postavení a vedli obec ke stálému rozvoji. Svým vzděláním, rozhledem a dobrým srdcem byli u občanstva vždy ve veliké váženosti. Zemřelý Josef Suldovský nabyl hospodářského vzdělání na vyšší hospodářské škole v Táboře a byl výborným hospodářem, který přál pokroku. On byl prvním, který přivážel z různých výstav nové hospodářské stroje, do té doby ve Zdětíně neznámé.

25. února se konala ustavující schůze Mladé národní jednoty.

Téhož dne byla ustavena Místní osvětová komise a zvoleni: Otakar Kramer, říd. učitel předsedou – Václav Resl, odb. učitel jednatelem – Josef Bubník, učitel pokladníkem a členy: Vilém Teplý, Josef Flejšner a Josef Malý, starosta obce.

28. února vrátili se z vojenské činné služby vojíni, kteří sloužili na vojně od 1. října 1936.

1. března narukovali nováčkové, odvedení v roce 1938, kteří měli nastoupit 1. října 1938, ale následkem všeobecné mobilizace byl jejich nástup odložen.

1. března přiletěli do obce poprvé špačci, aby však ještě jednou odletěli, když 14. března nastala strašná sněhová vánice, která pak trvala plných 5 dnů.

Na Slovensku se začaly poměry přiostřovat. Vedoucí slovenští politikové povstali proti pražské vládě (Hlinkovi luďáci), žádajíce úplnou samostatnost a nespokojujíce se se širokou autonomií, která jim byla pražskou vládou 6. října 1938 dána.

10. března pražská vláda na základě událostí na Slovensku a k zajištění klidu a pořádku, byla nucena změniti dosavadní slovenskou vládu povoláním spolehlivých lidí na ministerská křesla, ale bylo již pozdě.

14. března v úterý ve 3. hodiny odpoledne Slováci se odtrhli od naší Československé republiky a prohlásili svou samostatnost. Tak se nám bratři Slováci odměnili za vše to, co jsme pro ně za 20 let vykonali. Za všecko to hospodářské, kulturní a sociální povznesení země – do r. 1918 tak zubožené – dočkali jsme se takovéto odměny.

Již před půlnocí někteří občané vyslechli v rozhlase, že německé vojsko obsazuje Moravskou Ostravu.

Celou noc na 15. března trvala sněhová vánice a napadly spousty sněhu. Již časně ráno nastalo v obci vzrušení. Po páté hodině ranní začal náš rozhlas hlásit, že říšskoněmecké vojsko začalo s obsazováním zemí Čech a Moravy a české obyvatelstvo se neustále vyzývalo, aby zachovalo klid a rozvahu, neboť říšskoněmecké vojsko nepřichází v úmyslu nepřátelském, nýbrž jako nositelé klidu a pořádku.

Jen se rozednilo a na návsi se začaly tvořit hloučky a živě se rokovalo o nastalé situaci. Rovněž živo bylo v obou hostincích, kde se vyměňovaly názory a čekalo se na nové zprávy v rozhlasu.

Toho dne se vůbec nikde nepracovalo a před polednem byla přinesena zpráva, že i Benátky jsou již vojskem obsazeny. Nejdříve obsadili poštovní úřad, kasárny a vojenské skladiště v zámku. Toho dne přes Zdětín německé vojsko nepřijelo, zato po státní silnici od Mladé Boleslavě do Prahy proudy vojska neustávaly.

Počasí bylo toho dne opravdu hrozné, jakoby sama příroda nemohla viděti tuto dějinnou nespravedlnost.

Zdětínští občané, kteří se chtěli na vlastní oči přesvědčiti o strašné skutečnosti, odcházeli již v dopoledních hodinách na státní silnici do Dražic nebo do Starých Benátek, aby viděli nekonečné kolony motorizovaných armád německých lupičů – zákeřníků. Stovky různých typů aut, motocyklů, tanků, dělostřelectva apod. směřovalo do matičky Prahy.

Dne 15. března a dny následující přinesly všecky noviny na přední straně toto prohlášení: Čechy a Morava obsazeny říšským vojskem. – Kancléř Adolf Hitler přijímá český národ pod ochranu Německé říše a zaručí mu autonomní vývoj národního života a jeho vlastní svébytnost.

Neobvyklý spád politických událostí zahájený prohlášením samostatného státu slovenského v úterý 14. t.m. vyvrcholil ve středu 15. t.m., kdy v časných hodinách ranních obsadil říšskoněmecké vojsko celé území Čech a Moravy. Nástup mohutných vojenských jednotek říšské obrany proveden byl se vzornou ukázněností a také české občanstvo zachovalo ve všech obcích a městech našeho kraje příkladnou rozvahu a klid. Němečtí spoluobčané připravili důstojné uvítání říšské armádě. Nikde nedošlo k incidentům nebo nepředloženým činům, které by mohly mít nedozírné následky.

 

Obsazení Čech a Moravy říšskoněmeckým vojskem předcházela tato dohoda, podepsaná v noci na středu 15. t. m. v Berlíně:

Vůdce přijal dnes českého presidenta Dr. Háchu a ministra Dr. Chvalkovského na jejich přání v Berlíně v přítomnosti říšského ministra zahraničí šl. Ribbentropa. Při schůzce se jednalo otevřeně o vážné situaci, která nastala na dosavadním česko – slovenském území následkem událostí posledních týdnů. Na obou stranách se došlo současně k přesvědčení, že cílem všech námah musí být zajištění klidu, pořádku a míru v této části střední Evropy. President českého státu prohlásil, že klade osud českého národa a České země s plnou důvěrou do rukou Vůdce Německé říše.

Vůdce přijal toto prohlášení a rozhodl se, že přijímá český národ pod ochranu Německé říše a že mu zaručí autonomní vývoj národního života a jeho vlastní svébytnost.

Berlín 15. března 1939
Adolf Hitler
von Ribbentrop
Dr. Hácha
Dr. Chvalkovský

 

Další úřední hlášení:

Povinností nás všech jest starati se, aby veškerý život měl normální průběh. Nenakupujte zbytečné zásoby. Peněžní ústavy nejsou povinny vypláceti na jednu vkladní knížku více než 500 K týdně a z běžných účtů jen 5% týdně.

Ve všech podnicích zachovejte neomezený provoz. Civilní doprava na drahách je úplně volná a normální. Vyjděte všude bezpodmínečně vstříc příkazům představitelů říšskoněmecké armády a dbejte všech upozornění, která vysílá pražský rozhlas – nevstupuje na naše území jako nepřítel, nýbrž jako udržovatel pořádku.

Jak hrozný dějinný podvod a zrada na českém národě.

Všichni uvědomělí čeští lidé nemohli pochopiti tuto drzou lež a nevěřili, že tato situace může zůstati bez pomsty. Proto když ne nahlas, alespoň si šeptali slova našich prvních dvou presidentů:

Pravda vítězí!

Věrni zůstaneme!

Okupování naší vlasti německými vetřelci a ztráta naší svobody a samostatnosti zasadilo nám všem nezhojitelnou ránu. Chodili jsme všichni jako tělo bez duše – z počátku jsme nemohli ani důsledky událostí jasně pochopit. Jen jedno bylo jisté: že nastane s Němci boj na život a na smrt. Poněvadž nám byly dobře známy poměry v německé říši a to řízené hospodářství, nedostatek některých potravin, látek apod. věděli jsme, že nás Němci jako nejbohatší zemi střední Evropy začnou vydírat, vykrádat, že nás prostě „vyžerou“ jak se lidově říkalo.

Proto hned ve středu 15. března začali se naši občané zásobovat jak jen mohli. Kupovala se do zásoby mouka, rýže, káva, čokoláda, sádlo, sůl, mýdlo, apod., každý podle finančních možností. Sháněly a nakupovaly se ihned látky, boty, prádlo, oděvy, neboť jsme byli přesvědčeni, že vše bude z našich obchodů ubývat, že Němci budou kupovat a posílat naše zboží svým rodinám domů. Proto se nakupovalo do zásoby vše, co u Buchů, u Kohoutů, u Bahníků a Menčíků měli v dostatečné zásobě.

Předvídali jsme správně, že brzy zavedou Němci i u nás řízené hospodářství. Proto ty obavy a strach z nedostatku a bídy.

Zato němečtí vojáci se v pravém slova smyslu u nás přejídali. Přecpávali se v cukrárnách cukrovím a dorty, uzeninami u řezníků, přepíjeli se likéry, až někteří onemocněli a to proto, že to doma v Reichu neměli. Aby si mohli všeho nakoupit, k tomu jim přispěla úprava měny, neboť za jednu německou marku musili dostat 10 Kč.

16. března vyhlášena úředně úprava měny v poměru 1:10. To znamenalo, že za jednu německou marku se platilo 10 Kč.

Beze všech diskuzí, zda lze to provésti, byla nařízena a ihned zahájena jízda „vpravo“. A šlo to hned, celkem bez nehod.

Kancléř Hitler přijel na Pražský hrad, aby tak zneuctil a poskvrnil posvátné místo českého národa.
Lidé chodili jako zařezaní, bez chuti k práci, v očekávání věcí příštích.

19. března na svátek Josefa časně ráno přijel k starostovi obce Josefu Malému německý důstojník s naším četníkem a ptal se, zda jsou v obci Židé a komunisté. Po záporné odpovědi zase odjeli.

Toho dne po desáté hodině (byla neděle) přijelo opět auto s pěti říšskými polními četníky v doprovodu našeho četníka a žádali, aby všichni občané odevzdali všechny střelné zbraně.

Obecní strážník Josef Martinovský musil rozkaz vybubnovat a od 11 hodin dopoledne nosili občané všecky lovecké pušky, revolvery, browningy, pistole a náboje do obecní úřadovny, aby je odevzdali.

Mimo lovecké pušky odvezli vše do Nových Benátek, kde toho času bylo vojenské velitelství. Na odebrané zbraně nevydávali žádné potvrzení. U nás ve Zdětíně byl nejvíce postižen učitel Josef Bubník, který odevzdal vzácnou sbírku všech možných zbraní včetně vojenských karabin.

Našli se však také odvážlivci, kteří zbraně zatajili, neodevzdali, raději zakopali, zazdili, nebo jiným způobem ukryli. Byli to: Josef Verner čp. 98, Václav Šubrt čp. 154, Václav Vojtíšek čp. 110, Bohumil čp. 27, Josef Heřman čp. 83 a snad i jiní, kteří se nesvěřili.

Odpoledne téhož dne navštívili poprvé Zdětín němečtí vojáci. V Doušově a Tvrzníkově hostinci vesele popíjeli pivo, víno, likéry (pro ně, jak už psáno bylo vše levné, neboť marka = 10 Kč). Někteří občané se s nimi dobře bavili, (jména jejich nechce kronikář uvádět), jiní je zcela ignorovali.

20. března přišlo nařízení od vojenského říšského velitelství, aby lovecké pušky byly majitelům vráceny, což se stalo.

Téhož dne přijeli do Zdětína znovu říšští vojáci za vedení nadporučíka s dozorem, zda v obci není tajná vysílací stanice. Starosta obce musil podepsati prohlášení, že vysílačka v obci není.

22. března ve středu byla vylepena první německo–česká vyhláška, v níž oznámeno, že šéfem civilní správy při armádním skupinovém velitelství 3 byl ustanoven Konrad Henlein a že je nutno bezpodmínečně uposlechnouti všech nařízení německých úřadů.

Podepsán generál pěchoty Blaskowitz.

V celém okolí – hlavně v Nových a Starých Benátkách – byly Němci pozatýkány všechny osoby podezřelé z politických činů a smýšlení. Týkalo se hlavně komunistů, ale i sociálních demokratů. Ze Zdětína nebyl zatčen nikdo.

U všech Židů v Benátkách byly vykonány prohlídky a v továrně Carbo musili Židé opustiti vedoucí místa.

22. března všichni nováčkové, kteří narukovali 1. března byli z vojenské služby propuštěni.
President Dr. Emil Hácha rozpustil poslaneckou sněmovnu a senát.
Říšský kancléř jmenoval nad zemí Českou a Moravou protektorem šlechtice Neuratka.

23. března dvě strany ve státě a to „Národní jednota“ a „Strana práce“ byly rozpuštěny.

President Dr. Emil Hácha dal podnět, aby byla vytvořena jedna strana ve státě a to „Národní souručenství“. Zvolen byl ihned výbor složený ze všech vrstev občanstva a předsedou zvolen Adolf Hrubý.

Poslední dny měsíce března byly slunečné a teplé. Sníh se pomalu ztratil a pole rychle osýchala, takže zemědělci započali za pěkného počasí s jarními pracemi.

1. dubna židovské obchody v Benátkách a po celých Čechách a Moravě musily být označeny dvojjazyčně „Židovský obchod“. Židům byl zakázán přístup do veřejných místností, hostinců, kaváren, apod. Všude jim byly vyhrazeny zvláštní místnosti.

Od 3.–5. dubna sluníčko krásně hřálo, pole oschla a jarní práce byly v plném proudu. Selo se pilně a při tom si zemědělci kladli otázku: Pro koho?

5. dubna přijel protektor šlechtic do Prahy, aby převzal moc civilní správy v protektorátu Čechy a  Morava.

Z vojenské služby se vrátili všichni čeští vojíni, kteří měli konati presenční službu, neboť československá armáda byla rozpuštěna.

17. dubna nastalo deštivé počasí, ale polním pracím to už neuškodilo, neboť jarní práce byly po většině skončeny. I cukrovka byla hojně zaseta. Mnoho jí k setí nezbylo.

20. dubna nařízen byl nedělní klid a vyvěšení praporů na oslavu 50. narozenin Adolfa Hitlera. Naši občané však oslavu ignorovali a tak vlajky byly vyvěšeny pouze na škole a na obecním úřadě.

23. dubna se prováděl nábor členů do jediné strany Národního souručenství, kterou založil státní president Dr. Emil Hácha, který je zároveň předsedou. Přihlášky se přijímaly v obec. úřadovně a přihlásili se všichni muži t.j. plných 100% v počtu 182.

V tomto náboru se poprvé projevila politika zastrašování i vyhrožování. Bylo to vlastně násilné získávání členů, nikoliv dobrovolné. S programem nové strany nemohl žádný rozumný člověk souhlasit a také nesouhlasil.

26. 4. rolníkům se vyplácel doplatek na řepu za rok 1938 t.j. 1,35 za 1 q dodané řepy. Celkem tedy dostali rolníci za řepu 13,35 K.

27. 4. místním vedoucím Nár. souručenství byl jmenován okresním vedoucím Haspeklem z Kochánku starosta obce Josef Malý.

14. května Václav Štych, rolník čp. 17 musil zaorat všechnu řepku, protože byla silně napadena.

Na 21. května vyhlásilo Národní souručenství akci „Den smíření“. Akce směřovala k tomu, aby v obci nebylo sporů mezi sousedy a ti, kteří se soudí nebo žijí v nepřátelství měli se smířit. Ve Zdětíně nebylo takového případu.

24. května se prováděl nábor členů do „Mládeže Národního souručenství“.

Václav Suldovský musil zaorati všechen hrách, který zežloutl.

Konec měsíce května byl vlhký. Stále pršelo a byla chladno. Obilí místy lehlo. Řepa pomalu rostla a byla napadena silně drátovci. Toho roku byly silně napadeny ovocné stromy bekyní zlatořítnou. Smutný byl pohled na stromy tímto škůdcem napadené. Aleje jednotlivé stromy byly místy úplně bez listí. Nejhůře byla napadena alej od koupaliště k Horkům.

7. června říšský protektor poskytl na zmírnění nouze 20 000 000 K pro Čechy a Moravu.

Okresní úřad zaslal vyhlášku, aby se hlásili uchazeči, kteří mají dostat poukázky v ceně 25 K na měsíc. Ve Zdětíně se přihlásil deputátník od Svačinů Pavlík, hlásící se k německé národnosti.

V polovině června začalo pršet. Špatně se sušilo a mnoho sena se špatně svezlo. Jetele i travičky zčernaly a špatně uschly.

25. června bylo vyhlášeno nařízení k výnosu o Protektorátu Čech a Moravy, kterým se ustanovalo, že protektor může nařízením měniti naše autonomní právo a všechna nařízení protektora se vyhlašují ve Sbírce zákonů a nařízení pro Čechy a Moravu.

28. června musily se přihlásit bernímu úřadu všechny státní dluhopisy, který je okolkoval. Týkalo se i státních stavebních losů.

1. září nařídily německé úřady úplné zatemnění v celých Čechách a na Moravě. Vypukla válka a tím nebezpečí leteckých útoků nepřátelských letců.

Naši občané ve Zdětíně nebrali z počátku toto nařízení vážně, ale když četnictvo začalo zatemnění kontrolovat a hrozit pokutami, zatemňovat se muselo. Nastala sháňka po černém papíru, někde se to odbylo pokrývkami.

Veřejné osvětlení zrušeno, auta, motocykly a jízdní kola musely používat modrých světel, která byla z výšky neviditelná.

3. září vypovídá Francie a Anglie válku Německu.

10. září bylo zakázáno prodávati volně benzin a jízda motorovými vozidly skoro zastavena. Jen ve vážných případech a na zvláštní povolení jízda auty povolena (např. lékařům, obchodníkům potravinami, dovozcům mléka, apod.)

Na benzin zavedeny lístky, které vydávala expositura okresního úřadu v Benátkách.

1. října bylo zavedeno řízené hospodářství. Volný obchod potravinami úplně zastaven. Byly vydány první potravinové lístky na potraviny a mýdlo. Nejméně bylo tuků: sádla, másla a umělých tuků.

Byly vydány lístky na chléb, mouku, pečivo, cukr, maso, tuky (máslo, sádlo a umělé tuky), krupici, kroupy, těstoviny, vajíčka, mýdlo a mýdlové prášky..

Lístky se vydávaly na jedno zásobovací období, které trvalo 4 týdny. Vydával je obecní úřad, který byl nucen přijmouti na tuto agendu novou sílu.

Úroda byla letošního roku celkem střední. Kvalita zrna byla celkem slabší, slámy však dostatek. Hektolitrová váha pšenice se pohybovala mezi 68–78 kg. Pšenice sypala průměrně 5,50 q–6,50 q po korci. Nejlépe se vydařil a sypal oves. Průměrně 8–9 q po korci. Začátek žní byl vlhký, na konci žní nastalo suché slunné počasí. Obilí vzrostlo jen nepatrně a to žito Václavu Suldovskému.

Současně od 1. října 1939 nastalo zdražení piva o 70 h na 1 l jako válečná přirážka ve prospěch Reichu. Přirážka platila i na ostatní lihové nápoje vyjma vína, ale i na cigarety a tabák.

1. října nařízeno úplné zastavení jízdy motorovými vozidly. Povolení vydává pouze Oberlandrat v Jičíně.

Důsledky války dolehly na český národ v plné míře. A každý projev odporu, o kterém se dozvěděla německá policie tzv. „gestapo“, znamenalo zatčení a odvezení do koncentračního tábora. Pověstným se stal Terezín.

7. října padla Varšava. Bylo nařízeno vyvěsit na oslavu tohoto vítězství prapory na 7 dní. Pohroma pro hrdinnou polskou armádu nastala.

10. října bylo nařízeno dvojjazyčné označení obce na černožlutých tabulích, které musily býti umístěny na všech silnicích před vjezdem do obce. A tak naše česká obec Zdětín byla přejmenována na Stiettin a teprve později na Sdietin.

Rovněž obecní úřad musil být označen dvojjazyčně: Gemeindeamt – Obecní úřad.

10. října zahájena sklizeň cukrovky. Dobývání bylo hrozně ztíženo špatným počasím, takřka kritickým. Lidé zkusili jako zvířata. Denně pršelo, lidé promoklí, cesty byly rozbahněné a po polních cestách nebylo možno přejet. V polích se kola bořila po nápravy, proto se musila cukrovka k cestám vyvážet.

Už dlouho se tak bídně cukrovka nesklízela. Cena stanovena na 14,25 K. Sklizeň trvala přes měsíc. Následkem deštivého počasí se zpozdilo setí ozimů, kterého bylo zaseto velmi málo.

25. října přišlo nařízení, že se ruší svátek Svobody 28. říjen a den prohlášen všedním.

V Praze uspořádali 29. října čeští vlastenci a hlavně studenti demonstrace namířené proti německým okupantům. Bylo mnoho zatčených i mrtvých.

Gestapo poprvé velmi řádilo.

5. listopadu nařízeno hlášení domácích zabíjaček a povinnost odváděti sádlo do sběren.

Porážky vepřů do 100 kg živé váhy byly zakázány. Dávky sádla při mrtvé váze vepřů stanoveny:

Váha vepře (mrtvá): Dávka sádla:
80–100 kg, 101–120 kg, 121–140 kg, 141–160 kg, 161–180 kg, 181–200 kg, přes 200 kg

Cena sádla:
výkupní u samozásobitele, výkupní u řezníků, cena spotřebitelská

17. listopadu Reischprotektor fűr Böhmen und Mähen vydal vyhlášku v níž se praví:

Po jistou dobu pokouší se skupina českých intelektuálů rušiti klid a pořádek. Bylo zjištěno, že osnovatelé těchto aktů odporu jsou na vysokých školách. Protože se 28. října a 15. listopadu daly tyto živly strhnouti, aby násilně postupovaly proti Němcům, byly vysoké školy zavřeny na 3 roky, 9 pachatelů bylo zastřeleno a větší počet účastníků byl vzat do vazby.

Vyhlášky (červené barvy, s černým tiskem velkých rozměrů) byly vyvěšeny v obci, v obchodech a veřejných místnostech.

To už byly přineseny z Prahy zprávy o studentských demonstracích proti našim uchvatitelům i o zastřelení a pohřbu studenta – medika Jana Opletala. Sympatie českého národa byly na straně vlasteneckých českých studentů, kteří první odhodlaně a hrdinně projevili za celý národ svůj odpor proti nespravedlivému okupování naší vlasti a zničení svobody a samostatnosti Československé republiky.

19. listopadu nad Prahou bylo vyhlášeno stanné právo. Důvodem byly studentské demonstrace.

21. listopadu stanné právo bylo opět zrušeno.

Přišlo nařízení, aby byly ihned odstraněny všechny obrazy presidenta republiky Dr. Edvarda Beneše a to ze škol a všech veřejných místností.

Současně byla nařízena první revize učebnic a muselo se odstranit (vytrhat, zalepit nebo začernit) vše, co připomínalo Československou republiku, presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka, presidenta Dr. Edv. Beneše, československé legie, apod.

1. prosince bylo nařízeno občanstvu, aby si opatřilo nové občanské legitimace.
Rovněž zbrojní pasy postrádají platnosti a musí se žádat o nové.

10. prosince začalo náhle silně mrznout. Orání bylo zastaveno. Zůstalo mnoho nezoráno a ozimu bylo málo zaseto.

15. prosince v Nových Benátkách se konal první odvod koní pro říšskou brannou moc.

Ze Zdětína bylo předvedeno 51 koní a odvedeni byli 4 a to následujícím rolníkům:
1. Václav Štych čp. 17 za náhradu 9 850 K
2. Ing. Václav Čančík čp. 3 za náhradu 9 500 K
3. Václav Svačina čp.13 za náhradu 9 200 K
4. Ladislav Novák (Chrást) čp. 20 8 800 K

Koně byli odvedeni do Jičína a obec Zdětín musela dodat 3 muže jako honce. Byli to: Václav Bárta, Karel Šesták a Karel Chmelík.

16. prosince řízené hospodářství mimo potravin rozšířeno na další spotřební zboží.

Byly zavedeny lístky na oděvy a textílie pro muže a ženy, zvlášť pro chlapce od 3-14 roků, děti od 2-3 roků. Pro děti do 2 roků lístky vydány nebyly.

28. prosince došly pokyny na poukazy obuvi a textilního zboží. Naše obec obdrží měsíčně 30 párů obuvi, t.j. 5% počtu obyvatelstva.

Zavedeno mlecí povolení pro samozásobitele. Mohou je obdržeti ti samozásobitelé, kteří předloží hospodářský výkaz, vydaný Obilním monopolem. Mlecí výkaz se vydává na 1 měsíc (4 týdny) při spotřebě 21 kg obilí na 1 osobu. (5,25 kg obilí týdně na osobu) a vydává je obecní úřad.

Bylo vyhlášeno zvýšení mezd zemědělských dělníků a to o 20%. V tomto roce již po třetí, celkem o 50%.

V Nových Benátkách byla zřízena sběrna sádla a přísně nařízeno jeho odvádění podle vyhlášky z 5. 11. 1939. Doposud se sice porážky hlásily, ale sádlo se neodvádělo.

Přišlo nařízení, že k žádostem o povolení divadelních představení a jiných večerů musí být předložen úplný německý překlad celé hry nebo programu.

Na Štědrý den promluvil k národu tzv. státní president Dr. Emil Hácha. Ve svém projevu vyzýval občanstvo k pilné práci, ke klidu a otevřeně projevoval loajalitu Říši, které přál šťastné vítězství v započaté válce. Na naše občany tento projev nijak nezapůsobil, naopak vzbudil odpor a opovržení.

31. prosince uspořádala mládež Národního souručenství v hostinci u Doušů silvestrovskou zábavu. Program byl přísně cenzurován, návštěva celkem slabá a večer bez nálady. Vždyť nebylo se z čeho radovat.

Rok 1939 byl opět pro český národ osudným
a rušným po stránce politických událostí, které tak bolestivě zasáhly náš národ.

Ale i počasí bylo zcela neobvyklé,
takže ani nejstarší občané nepamatují takové rozmary přírody.

Jaro 1939:
Zemědělský dělník při denní práci 2 K za hodinu. Zemědělská dělnice při denní práci 1 K za hodinu. Krmič: 175 K měsíčně, koňák: 150 K měsíčně, volák: 130 K měsíčně.

Od 15. května 1939 nastalo zvýšení:
Krmič: 190 K měsíčně, koňák: 180 K měsíčně, volák: 160 K měsíčně, zemědělský dělník 2 K za hodinu, zemědělská dělnice 1,20 K za hodinu.
Za obdělání cukrovky: jarní: 2x okopat a protrhat 130,50 K, podzimní: 105 K, vyorání řepy za korec: 5 K, odvoz řepy za q: 0,10 K.

Od 1. listopadu 1939 další zvýšení:
Krmič: 205 K, koňák: 200 K, volák: 180 K

Od 1.prosince 1939 nové zvýšení:
krmič: 225,50 K, koňák: 220 K, volák: 200 K, muži: 2,50 K za hodinu, ženy: 1,60 K za hodinu, žňový přídavek u žen 40 h na hodinu, muži 50 kg obilí

Alois Heřman čp. 65 byl okresním soudem v Nových Benátkách zbaven svéprávnosti a opatrovníkem jmenován Josef Vaník, jeho příbuzný čp. 138.

Starosta obce upozornil místní hostinské na přísný zákaz, aby v tanečních hodinách nebyla přítomna mládež do 16 let.

Rozpočet místní školní obce ve Zdětíně na rok 1939 vykazuje:

celková potřeba řádná: 27 976,20 K
celková úhrada: 17 363,20 K
schodek činí: 10 613 K
který bude uhrazen příspěvkem z rozpočtu obecního a na obec Zdětín připadá 6 722 K a na obec Sedlec 3 891 K.

Obecní rozpočet projevil se na rok 1939 takto:

úhrn řádné potřeby: 85 335 K
úhrn řádné úhrady: 44 315 K
schodek činí: 41 020 K,
který se uhradí obecní přirážkou 200% k činžovní, základ 1 154 K, jež vynese 2 308 K a 300% přirážkou k ostatním daním, základ 12 904 K, jež vynese 38 712 K, dohromady 41 020 K.

Na výzvu okres. úřadu ustavilo se místní komité pro sbírání cenných odpadků, jehož předsedou zvolen Josef Douša, rolník čp. 33.

Hostinský pan Rudolf Douša zaplatil za rok 1938 nájemného z obecního koupaliště 200 K místo 1200 K z důvodu nepříznivého počasí o nedělích a tím špatné návštěvy a malý prodej občerstvení.

Pan Klapka ze Starých Benátek vyzván, aby začal s instalací elektrického osvětlení k obecnímu koupališti.

Organizace republikánské strany likvidovala a z likvidace poukázala obecní pokladně 683,80 K se žádostí, aby byla zakoupena siréna.

Nápojová dávka vynesla v roce 1938 částku 7 108 K a dávka ze zábav 1 420 K.

Obec. strážníkovi Josefu Martinovskému pořízen nový stejnokroj za 603 K.

Obecním zastupitelstvem schválen za polního hlídače František Špitálský z Nových Benátek za měsíční odměnu 500 K.

Bývalá obecní kovárna pronajata autodopravci mléka Františku Křehňáčovi a to od 1. července 1939 na 6 roků za roční nájemné 1500 K a hrazení oprav do výše 500 K ročně, předem splatných.

16. června se obecní rada na základě přípisu okres. úřadu v Mladé Boleslavi usnáší t. č. nepovolovati v obci žádné zábavy.

29. října 1939 podal resignaci starosta obce Josef Malý z důvodů, že jeho funkční období dávno uplynulo, že není zdráv, že se hromadí spousta úředních spisů, apod. Obecní úřad ani okresní úřad však resignaci nepřijali.

Panu Václavu Vlkovi prodáno místo na stavbu rodinného domku a to 1 čtverečný sáh za 15 K.

Rozdávání potravinových lístků převzal pan říd. učitel Otakar Kramer. Poněvadž vydávání vyžaduje mnoho času a psaní, určena mu odměna 300 K měsíčně.

1. prosince zemřel Václav Kašpárek čp. 1, bývalý obecní starosta, nyní náměstek starosty a člen obecní rady. Pracoval poctivě ve prospěch obecní samosprávy.

Pan Švarda dodal obci za 18 655,35 K štěrku z lomu v Bradlci na opravu obecních komunikací. Celkem 236 m3.

8. prosince zvolen za zemřelého náměstka starosty Václava Kašpárka novým náměstkem p. Karel Miškovský, rolník čp. 16.