Rok 1940

Nový rok 1940 překvapil nás silnými mrazy. Již od předvánoc (10. prosince) trvaly holomrazy a způsobily veliké škody na obilí, které se projevily na jaře.

Zpěvné ptactvo velmi utrpělo a k tomu ho neustále ubývá, neboť často zbytečně se ničí keře a křoví na mezích i neplodných stráních, kde by se mohlo schovat a hnízdit.

Převládali chocholouši, strnadi, kosi, méně je již sýkorek, stehlíků, strakapoudů. Silně se však v našem kraji rozmohli dravci a to hlavně káňata a krahujci. Káňata působí mnoho škod na koroptvích.

Krutá zima znamenala katastrofu pro koroptve i zajíce. Byly sice postaveny remízky a zasypávalo se, ale mrazy byly silnější a zvěř nenalezla před takovou zimou úkrytu.

Studně a rozvody vody zamrzly po celé vsi a nestačily se rozehřívat.

Ke krutým mrazům se připojil kritický nedostatek uhlí i dříví. V mnohých domácnostech se topilo čím se dalo (mizely staré ploty, kolíky u stromků), ale někde skutečně nebylo a mnohé rodiny trpěly zimou.

Protektorátní pražská vláda ve svých provoláních žádala stále občanstvo, aby se uhlím co nejvíce šetřilo. Bylo nám jasné, že následkem válečných poměrů stoupla úžasně spotřeba uhlí, takže se nestačilo dolovat a k dopravě nebyl dostatek vagonů. V první řadě se musily zásobovat průmyslové podniky a všecky ty, které pracovaly a měly význam pro německou Wehrmacht. Nové utrpení války přibylo.

Na školách trvaly vánoční prázdniny od 22. prosince do 7. ledna.

Na naší obecní škole zdětínské nemohlo však býti vyučování 8. ledna zahájeno, neboť nebylo uhlí. Škola neměla příděl.

Copak záleželo pánům Němcům na českých dětech. Umět nic nemusí, potřebovat toho nebudou, hlavně když budou umět dělat. Tak usuzovali. Děti proto měli prázdniny prodlouženy na neurčito, jako na mnoha jiných školách.

Ve středu 10. ledna byl mráz -23°C, ve čtvrtek 11. ledna -24°C a vrcholu dostoupil v úterý 16. ledna, kdy bylo 26°C pod nulou. Toho dne nebylo ani radno vycházeti z domova.

Válečné poměry vyžadovaly, aby úřady měly neustále přehled o stavu dobytka. Proto dvakrát ročně nařizovaly se přísné soupisy domácího zvířectva. Za nesprávné údaje hrozilo se pokutami a vězením. Zatajení se považovalo za sabotáž.

Soupisy měly prováděti určené komise přímo v hospodářstvích a domácnostech. Ale u nás ve Zdětíně se všecky rozkazy úřadů sabotovaly jak jen se dalo.

Soupis, jako všecky, konal se po vybubnování v obecní úřadovně a bylo mnoho odvážlivců, kteří vždy nějaké to prasátko zatajili, aby mohli „na černo“ zabíjet nebo „na černo“ prodat.

K 1. červnu 1940 jevil se stav dobytka takto:
koní: 53, hovězího: 612, z toho dojnic: 203, dojnic tažných: 130, jalovic: 187, volů: 38, býků: 7, telat: 47, vepřů: 622, prasnic: 104, kanci: 3, koz: 99

Novým rokem 1940 nastaly veliké změny v zásobování:

1. lednem nařízena byla povinná dodávka mléka do mlékáren, nebo másla do sběren. Nikdo již nesměl volně prodávati máslo. Za neuposlechnutí a přestupky se hrozilo přísnými tresty.
Doma si směl každý ponechati jen tzv. samozásobitelskou dávku mléka a to ¾ l na jednu osobu denně. Všecko ostatní mléko museli všichni zemědělci odvádět do mlékárny v Čejetičkách.
Pouze rolníci: ing. Václav Čančík, Jaroslav Svačina a Václav Štych mohli nadále dodávati mléko do pražských mlékáren.

Másla dostal každý svůj příděl na lístky, jak bude dále uvedeno.

4. ledna bylo vyhlášeno nařízení, že od 5. ledna nesmí řezníci prodávat tlusté vepřové maso, nýbrž pouze libové a všechno sádlo museli odevzdati do sběrny, která pro novobenátecký okres byla zřízena v Lysé nad Labem. Odtamtud se teprve sádlo přidělovalo jednotlivým řezníkům a obchodníkům, kteří je podle stanovených dávek rozdělovali spotřebitelům.

Vydávaly se první lístky (odběrní poukaz na 1 pár obuvi pracovní nebo vycházkové.) Kdo chtěl poukaz, dostal odběrní list, kde místopřísežně musel napsat, jakou má zásobu obuvi a je-li vydání poukazu nutné. Každý měl napsati pravdu, obecní komise měla právo domovní prohlídky, zda se prohlášení zakládá na pravdě. K takové prohlídce u nás ve Zdětíně však nikdy nedošlo.

V sobotu 27. ledna se konal první ples Mladého národního souručenství v sále u Tvrzníků, ale návštěva byla malá.

V sobotu 3. února konal Sbor dobrovolných hasičů ples v sále u Doušů za veliké návštěvy a dobré nálady jako vždycky. České národní písně zněly sálem až do ranních hodin.

Konečně ve středu 7. února přestaly silné mrazy – holomrazy a ve čtvrtek 8. února nastala silná obleva. Bohužel, den na to v pátek 9. února začalo mrznout znovu a opět silně, takže v úterý 13. února dostoupily mrazy opět -22°C pod nulou a trvaly tak nepřetržitě do pátku 23. února.

V úterý 13. února ujal se v obci úřadu pan Leopold Soviják, bývalý respicient pohraniční stráže ve funkci vyživovacího komisaře. Jmenovaný měl na starosti všecky práce spojené s výdejem potravinových lístků, odběrných listů na potraviny pro obchodníky a řezníky, vydával odběrné poukazy na textílie a obuv a konečně na mlecí výkazy na mleté obilí pro samozásobitele.

Až do tohoto dne obstarával tuto agendu řídící učitel Otakar Kramer.

V pátek 16. února mohli rolníci, kteří neměli čím krmit, podat žádost o příděl otrub a krmné mouky.

Od téhož dne byly až na další prodlouženy prázdniny na školách pro nedostatek uhlí. Nařídilo tak ministerstvo školství a národní osvěty. Byly to tzv. „uhelné prázdniny“, aby se ušetřilo uhlí ač na mnoha školách se učilo už od předvánoc.

Teprve v sobotu 24. února nastala opět tak očekávaná obleva, která potrvala do konce února. 1. března začalo opět mrznout a ve dnech 4. a 5. března řádila opět sněhová vánice, tak silně, že silnice a cesty byly úplně zaváty a musely se projíždět sněhovým pluhem. Silnice k Benátkám v Červenici a k Horkám byly vysoko zaváty, že pluh je nestačil projet. Protože však musily být z důvodů vojenských ihned sjízdné, byla nařízena ve Zdětíně pracovní povinnost a mnoho lidí prohazovalo.

Po vánocích byl q hnědého uhlí za 32 K, ale během měsíce stoupla cena na 38 K až na 40 K.

29. února bylo nařízeno povinné odevzdávání vajec a to 60 vajec z každé slepice ročně.

Množství 60 vajec bylo rozděleno na měsíce takto:
leden 1 vejce, červen 12 vajec, únor 3 vejce, červenec 10 vajec, březen 6 vajec, srpen 6 vajec, duben 10 vajec, květen 12 vajec.

U nezemědělců se odpočítala na 2 osoby 1 slepice pro vlastní potřebu, z ostatních se muselo odevzdávat také po 60 vejcích a lístky na vejce se nedostaly.

U zemědělců se předpokládalo, že každá slepice snese více než 60 vajec a proto se žádná neodpočítávala.

Vejce se odevzdávala každý čtvrtek sběrači, který do Zdětína jezdil (Stránský z Obodře). Sběrač platil za vejce maximální cenu, t. j. za 1 kg 14 K.

Protože ve dnech 4. a 5. března, jak již vpředu napsáno, napadly spousty sněhu a 11. března nastala silná obleva, začaly skutečné zátopy a povodně. Nejhůře bylo ve dnech 12. a 13. března, kdy po roklích od Chotětova, přes silnici k Chrástu a podle trati k Benátkům teklo tolik vody, že se zdálo, že tudy teče mohutná řeka. Místy se tvořily rybníky.

Ve vsi skoro všude vnikla voda do sklepa, zatopila brambory a vše ostatní. Pumpovala se sice, ale přes noc byl sklep zase plný, neboť svrchní prameny byly přesyceny.

Počasí bylo všeobecně od jara 1939, kdy nás Němci obsadili, velmi střídavé a zvláštní, že takové rozmary přírody ani staří pamětníci nezažili.

Ve dnech ze 14. na 15. března přihnala se strašná vichřice, která shazovala tašky ze střech a trvala až do večera 15. března. Toho dne nemohly ani děti jít do měšťanky v Nových Benátkách.

17. března byla krásná neděle – opravdu jarní. Květná neděle před velikonocemi. Do rána na pondělí napadlo však sněhu a v úterý 19. března na Josefa večer počala opět prudká vánice.

20. března ve středu náhlá obleva přivodila opět prudké záplavy, jako byly před týdnem.

Téhož dne zemřel na návsi ve své chalupě čp. 19 p. Josef Němeček, bývalý mistr krejčovský na odpočinku, otec zdejšího rodáka inženýra Václava Němečka, vrchního rady ministerstva dopravy. Pochován byl v neděli 24. března na Hod boží velikonoční za veliké účasti všech občanů zdětínských.

V neděli dne 24. března 1940 na Hod boží velikonoční večer po sedmé hodině objevil se na severní obloze u nás nezvyklý zjev.

„Severní záře“ nádherně přes půl hodiny osvětlovala oblohu. Byla pozorována občany a mnozí – zvláště starší – věřili, že je to neblahé znamení. A také bylo. Němci stále víc a víc týrali český národ, vydírali, kradli, zavírali české vlastence. Hrozným osudem byl postižen náš národ.

Poněvadž velikonoce byly letošního roku časně, nepřálo jim počasí, protože sněžilo, bylo mokro, zima a proto špatná nálada.

Kluci sice chodili pilně s řehtačkami po vsi v každém počasí, v sobotu časně ráno se ozývalo již jejich zpívání: „Židi, Židi, nevěrní,“ ale výsledek koledy, mimo peněz, byl chudý.

Vajíček, které se musily povinně odevzdávat, bylo málo a tak „Páni“ byli zklamáni.

Krátce řečeno – svátky jakoby nebyly.

Od Ponděle velikonoční trvaly znovu sněhové přeháňky až do konce března.

Teprve 1. dubna ukázal se krásný jarní den, ale všude v polích stály ještě rybníčky vody, takže pracovat v polích se naprosto nedalo, zvláště, když první dubnový týden vydatně pršelo.

Po sejití sněhu ukázala se teprve všecka ta škoda, kterou letošní zima se silnými mrazy způsobila a to nejen na polích, ale i v domácnostech.

Brambory pomrzly jak ve sklepích, tak i v krechtech. Jen málokomu zůstaly zdravé a to pouze v hlubokých sklepích, když je neměli pod vodou. Stejně pomrzla i krmná řepa.

Ale největší katastrofa byla vidět na polích a to hlavně na ozimu. Pšenice vymrzly někde až na 70%, žito méně, nejvýše na 50%. Ozimné pšenice zůstalo málo, neboť se všeobecně zaorala. Lidé se děsili, jak bude s úrodou a jak se bude sít, neboť se projevil naprostý nedostatek jarního osiva.

Mile působilo, že v této těžké době si sousedé osivem vypomáhali. Po zaorání ozimu selo se více ječmene, jarní pšenice, ovsa a míchanice. Zvětšily se osevní plochy brambor a cukrovky. Vymrzla i řepka, kterou měl v tomto roce zasetu pouze rolník Václav Štych, z čp. 17 u Benátek a kterou musil zaorat.

V neděli 7. dubna 1940 přinesly noviny zprávu, že německé armády vpadly bez vypovězení války do Dánska a Norska.

Polní práce započaly teprve v pondělí 8. dubna a to ještě jen na lehčích půdách. Všude to nešlo. Přes noc přicházely všude mrazy. Ještě 10. dubna v pátek nachumelilo skoro 10 cm sněhu, který se však dlouho neudržel. A tak všeobecně možno říci, že se v polích začalo pracovat až po 20. dubnu. Bylo vidět, že bude letos vše opožděné, neboť znovu a znovu se ukazovalo, že pšenice a žito, o kterých se myslelo, že budou moci zůstat, se dále zaorávaly a tak polní práce šla ve druhém válečném roce pomalu ku předu.

Na 20. dubna připadaly narozeniny „vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera“. Loutková protektorátní vláda nařídila k tomuto dni sbírku kovů ve vsi. Ve Zdětíně projevili občané pro tuto akci málo pochopení, což musí být zvláště v této kronice zaznamenáno. Sebralo se několik q opravdu starého, nepotřebného železa, od kterého se vyčistily kouty dvorů, ale barevných kovů, které se žádaly pro válečný průmysl, jen několik kg. Kdo je měl, raději schoval.

Sabotovalo se všechno, co mělo prospěti Němcům.

V sobotu 27. dubna zemřel v Chotětově výměnkář Josef Malý, bývalý rolník ve zdejší obci v čp. 31, otec zdejšího rolníka a starosty obce Josefa Malého v požehnaném věku skoro 96 let. Byl to nejstarší žijící rodák zdejší obce, do poslední chvíle zůstal zdravý, čilý a rád si zakouřil „z fajfčičky“. Velmi rád vzpomínal na doby svého hospodaření ve Zdětíně.

Ještě o svátku Tří králů v letošním roce navštívil ho kronikář zdejší obce, kterému vyprávěl své vzpomínky na staré a jak říkal zlaté časy ve Zdětíně. Pohřben byl v Chotětově v úterý dne 30. dubna 1940 za četné účasti přátel a spoluobčanů.

1. květen – Svátek práce – i 2. květen – Nanebevstoupení Panny Marie byly z rozkazu německých úřadů zrušeny. Válečná doba nemohla dovolit sváteční klid, natož oslavy svátků práce.

4., 5. a 6. května vydatně pršelo a v úterý 7. května se ochladilo tak, že nebylo možno venku pracovat.
A znovu se ještě zaorává ozim, když se poznalo, že by nevyrostlo vůbec nic. Zaorávala se i travička, která na některých místech zcela vymrzla.

10. května došla zpráva, že Němci vpadli do Holandska a Belgie. Válka nabývá velikého rozsahu. A tušili jsme, že se bude šířit, že zachvátí celou Evropu, snad celý svět.

V měsíci květnu byla stanovena cena mléka a to pro venkov 1,90 K za 1 l, cena másla selského 24 K za 1 kg a mlékárenského 28 K za 1 l.

Následkem povinné dodávky projevil se i v naší obci nedostatek mléka a másla. Našlo se však mnoho dobrých lidí, kteří i přes vyhrožování vysokými tresty rádi vypomáhali a nechávali na přilepšenou mléko i máslo a to za normální ceny.

Našli se však i jedinci, kteří nedostatku využívali ke svému obohacení a prodávali mléko i máslo za přemrštěné ceny. Mléko za 6 K/l a máslo za 50 – 60 K/kg. Místním lidem se styděli za takovou cenu prodat, vymlouvali se, že nemají, ale tajně nosili máslo do Benátek, kde se nestyděli požadovati přemrštěné ceny. Mnoho lidí přicházelo z Benátek převážně večer, aby nějaké to mléko nebo máslo sehnali. Pro ty, kteří války využívali k obohacení, ujal se nový název „šmelinář“ jako v první světové válce „keťas“.

Teprve po 10. květnu se začala sít řepa. Hodně opožděně oproti minulým létům.

Květen byl opravdu chladný. Severní větry převládaly, sníh se střídal s chladnými dešti a tak všeobecně se poznávalo, že nastává skutečně katastrofální rok.

Svatodušní svátky ve dnech 12. a 13. května byly ve znamení zimy a proto bez jakékoliv nálady. V pondělí svatodušní docela se ještě chumelilo, že nakrátko sice byla ještě pole bílá.

V úterý 14. května museli zemědělci zaplatiti z každého prodaného 1 l mléka přímo spotřebitelům 10 h ve prospěch Českomoravského svazu pro mléko, tuky a vejce v Praze, jak vládním nařízením stanoveno. Ze Zdětína se odeslalo 1 200 K.

Chladné, deštivé a větrné počasí trvalo po celý měsíc květen, takže i staří pamětníci říkali, že podobné počasí v květnu nepamatují.

K tomu všemu nastal nedostatek krmení, hlavně otrub a sena. Každý měsíc musili se zemědělci dostaviti do obecní úřadovny a tam přihlásiti, kolik mají veškerého zvířectva a hlavně kolik za měsíc nadojí mléka a podle toho určoval Okresní úřad v Mladé Boleslavi příděl krmiv. Byly to však dávky tak nepatrné, které nemohly stačiti a proto dojivost všeobecně klesala.

Svátek Božího Těla dne 23. května byl zrušen a prohlášen dnem pracovním.

V pátek dne 24. května konali Němci v Nových Benátkách odvod koní pro svou armádu. Zemědělci naší obce šťastně vyvázli, neboť byl odveden pouze 1 kůň p. Ladislava Nováka z Chrásteckého Dvora za cenu 10 500 K. 11 koní bylo vzato do evidence.

Koncem května započala teprve práce s cukrovkou, ale stálé deště a chladno práci zdržovaly.

2. června konala se v obci sbírka na německý Červený kříž, která byla nařízena Okresním úřadem. Mezi občanstvem sebralo se skoro 800 K, obec doplnila tento obnos na 1 000 K, které byly odvedeny.

Teprve 7. června započalo krásné teplé počasí, na které zemědělci tolik čekali. Proto započalo v tyto dny sečení a sušení trávy a traviček. Ale ty byly velmi špatné po kruté zimě, řídké a nízké, takže bylo zřejmé, že bude nouze o krmení, které se všude projevilo.
Stav úrody byl ubohý, jak se předvídalo. Žita velmi špatná, řídká a nízká, pšenice zimní rovněž.

Soupis osevní plochy pro rok 1940 byl dokončen 10. června.

Pouť 9. června jakoby nebyla. Nikde žádná nálada, válečné poměry dusily veškerý společenský život.

Z válečných událostí hrozné druhé světové války zaujaly naše občanstvo v měsíci červnu tyto:
10. června vypověděla válku Itálie Francii a Anglii.
15. června 1940 padla Paříž. Bylo nařízeno vyvěsit na 3 dny prapory.
17. června 1940 Francie kapitulovala a žádala vyjednávání o příměří.
24. června přijala Francie podmínky příměří. Němci přímo šíleně oslavovali toto válečné vítězství. Bylo proto i u nás v Čechách a na Moravě nařízeno vyvěšení praporů po dobu 10 dnů a vyzvánění v kostelích 7 dnů.

I Zdětín byl v záplavě protektorátních praporů, které se sháněly, kde se jen dalo, přešívaly se narychlo z uložených státních vlajek československých, neboť neuposlechnutí se trestalo vysokými tresty. Každý majitel domu ručil za to, že jeho dům bude ozdoben protektorátním praporem. Kontrolu prováděli nacističtí četníci a protože zůstali v srdci dobrými vlastenci, neudali nikoho, i když několik domů zůstalo prázdných.

Koncem června nastalo znovu deštivé počasí a travičky se velmi špatně sušily. Některé byly venku dlouho, někde až 3 týdny i měsíc, vymokly a nestály za mnoho.
Na řepách se pilně pracovalo a jejich stav byl celkem dobrý.

Již koncem června a začátkem července bylo vidět, že ovocné stromoví je silně napadeno housenkami. Proto nařídil Okresní úřad akci na jejich hubení. Ničily se mačkáním, stříkáním, staré stromy a silně napadené musely se vykopat, ale přesto způsobily značnou škodu.

Památky Mistra Jana Husa nesmělo se vzpomínat. Němci zakazovali a stíhali vše, co připomínalo velikost a slávu našeho národa.

15. července v pondělí dostavilo se do obce četnictvo z Benátek a provádělo z nařízení Oberlandrata v Jičíně soupis holubů v naší obci. Napočítali 233 holubů u 34 majitelů. Z jakého důvodu se soupis prováděl, sami nevěděli.

18. července ve čtvrtek prodala obec svůj sad za 1 336 K sadaři Adámkovi z Nových Benátek.

20. července v sobotu v 5 hodin odpoledne přišel telegram z nemocnice v Pelhřimově, že tam zemřel po zranění autem 20letý Václav Šrámek z čp. 28, který tam odjel 15. července t.r. za zaměstnáním jako závozník u p. Josefa Vernera, autodopravce. Zpráva způsobila rozrušení u všech občanů, neboť to byl dobrý a pracovitý hoch a každý litoval rodiče, kteří ztratili jediného syna.

Pohřeb konal se ve středu 24. července za veliké účasti zdětínských občanů i z okolí. Hlavně zdětínská mládež doprovázela svého kamaráda v dlouhém průvodu jako mládenci a družičky. Nad hrobem se mimo děkana Dr. Veselého rozloučil s tragicky zesnulým František Beran ml. Jménem zdětínské mládeže.

Žně se blížily od poloviny července, kdy obilí začalo bělat, ale časté deště je oddalovaly. Ječmeny a jarní pšenice byly pěkné, ale ozimy všeobecně špatné.

Žně zahájil v pondělí 22. července Josef Douša z čp. 33 sečením žita, ale již následující dny znovu pršelo, takže začaly povšechně až od pondělí 29. července, kdy započalo konečně pravé letní počasí, ale přesto po několika pěkných dnech silně zapršelo.

31. července proveden byl v obci znovu nový soupis slepic a dojnic. Němci zaváděli ve všem řízené hospodářství a zhoršující se situace v zásobování potravinami si vyžadovala, že musili míti stále přehled o stavu domácího zvířectva.

1. srpna byl nařízen pro naši obec Zdětín povinný osev řepky na výměře 14,49 ha. Rozvržen byl na rolníky mající výměru od 20 ha výše.

Za ruční sirénu na hlášení poplachu a leteckých náletů, která byla pro obec zakoupena a umístěna v předsíni obecní úřadovny bylo zaplaceno 1 194 K. Sirénu obstaral Josef Verner, autodopravce.

Poněvadž přibývá polních krádeží, byl polní hlídač František Špitálský upozorněn, aby hlavně v noci dobře hlídal.

Začátkem srpna bylo několik pěkných dní, ale od 6. srpna zase pršelo až zase skoro do konce srpna, takže počasí se špatně sklízelo.

8. srpna nařízen byl soupis jatečního dobytka v obci za účelem povinných dodávek. Soupis prováděl Václav Suldovský a František Lebeda.

Starosta obce Josef Malý se rozhodl podat resignaci, ale na okresním úřadě mu bylo sděleno, že v nynější době nejsou žádné volby povoleny a na námitky jeho, že je přetížen prací, že na to nestačí, bylo mu sděleno, aby práci rozdělil mezi ostatní členy obecní rady a zastupitelstva.

Nařízena znovu sbírka starého železa a sebráno po obci 6 q, což bylo velmi málo. Naši občané sbírku ignorovali, nechtěli Němcům pomáhat. A to, co bylo odevzdáno, bylo takřka bezcenné. Alespoň se vyčistily dvory od starých hrnců, trub a ostatního rezavého „harampádí“.

Předsedou komise pro sběr odpadků byl v naší obci zvolen p. Václav Podaný, kovář.

Páni Jaroslav Kotalík a Václav Vlk obdrželi od okresního úřadu povolení ke stavbě rodinných domů a oba započali ihned se stavbou.

V úterý dne 20. srpna zemřel Bohumil Heřman ze Zdětína čp. 152, učeň kovářský ve stáří 16 let a byl pohřben v pátek 23. srpna za veliké účasti občanstva a hlavně zdětínské mládeže, za kterou se s ním rozloučil František Beran.

Byl to velmi hodný a milý chlapec a proto ho měl každý rád.

Teprve koncem srpna se dokončovalo mlácení obilí a po šesti krásných dnech, celý měsíc září byl zase velmi deštivý, takže travičky a jetele na polích v kupách již mokrem hnily.
Poslední úrodu obilí a to ovsa sklízel Václav Suldovský teprve 19. září.

Se stavbou rodinného domku začal také p. Josef Hršel u silice k Horkům na pozemku, který zakoupil od p. Václava Resla, majitele lázní Letiny.

Občané si přicházeli stěžovat, že nemají boty a poukaz na ně nemohou dostat, protože jejich obci přidělováno velmi málo. Žádost o zvýšení byla zamítnuta.

Letošního roku byla opravdu veliká úroda švestek a prodávaly se za 4 až 5 K za 1 kg.

19. září provedli geometři zeměměřického úřadu proměřování katastru a současně určili nadmořskou výšku naší obce. Nejvyšším bodem je práh kostela a měří 253,40 m a to je tedy nejvyšší bod Zdětína. Práh nové školy měří 249,01 m.

Přípravné komité pro zakoupení sanitního auta v Nových Benátkách nabízí obci, zda se připojí k akci. Schváleno všemi hlasy. Náklad bude takový, že na jednoho obyvatele obce připadnou 4 K. Poukáže se ihned záloha a položka se zařadí do rozpočtu na příští rok. Stanoviště auta bude v Nových Benátkách.

V pátek 20. září prováděl se nařízený sběr starého papíru. Bylo sebráno jen 68kg.

Od 20. září nastalo opravdu kritické počasí. Každý den pršelo, lijavec stíhal lijavec, ve středu 25. září trval prudký liják celý den. V tomto počasí, to znamená za dešťů se sklízely brambory, mnoho jich bylo shnilých a lidé mnoho zkusili. Bylo-li jeden den hezky, druhý den hned zase pršelo. Mnoho traviček na poli úplně shnilo.

30. září začala sklizeň krmné a cukrové řepy. Nejdříve se sklízela krmná. Cukrovka se začala přijímat v pondělí 7. října. Teprve 9. října se udělalo pěkně a krásné počasí trvalo do 26. října, takže se řepa pěkně vozila a sklízela.

Od 16. října dovolen byl odstřel zajíců.

Ve čtvrtek 17. října vydávaly se na obecním úřadě zásobovací komisařem II. šatenky.

Po provedeném soupisu dobytka byla v neděli 20. října provedena první rekvizice dobytka a to 10 kusů hovězího a 6 vepřů.

21. října určen byl v obci kontingent obilí. Obec musela dodat 303 q žita, 749 q pšenice, 763 q ječmene a 62 q ovsa. Toto množství bylo rozepsáno na jednotlivé rolníky od 2 ha orné půdy. Podle výše osevních ploch připadlo dodati z 1 ha 4,80 q žita – z korce 1,40 q, pšenice 5,75 q z ha – 0,35 q z korce. Tato povinná dodávka nebyla však poslední.
23. října mohl teprve vymlátili bob rolník Václav Suldovský.

23. října mohl teprve vymlátili bob rolník Václav Suldovský.

26. října přišla první chumelenice, ale sníh nezůstal ležet. V úterý 29. října však přišla chumelenice znovu a to již zůstal dva dny ležet, takže řepy byly zachumeleny.

Od 30. října začalo znovu pršet, 4. listopadu trvala přes noc prudká vichřice, která poškodila mnoho střech. Práce s řepou na polích byla přímo strašná. Musela se vyvážet po troškách k cestě, neboť kola vozů se bořila po nápravu a koně i voli nemohli nohy vytáhnout. Lidé i dobytek hrozně zkusili. Poslední, kdož odváželi řepu byli rolníci Svačina a Suldovský.

První povinná dodávka brambor byla stanovena na 500 q, kterýžto kontingent rozepsán na jednotlivé zemědělce, pokud měli osázen alespoň jeden korec (28 a) brambor.

Kontrola obilního kontingentu se prováděla 13. listopadu u žita a pšenice. Měli se hlásit ti rolníci, kteří obilí nedodali, kteří neměli dosud vymláceno, aby byli potrestáni. Nikdo však nebyl hlášen a těm, kteří doposud dodávku nesplnili, domluveno, aby tak učinili a uvarovali nepříjemnosti jak sebe tak obecní úřad.

14. listopadu se dostavili do obce úředníci okresního úřadu a zaplombovali všecky šrotovníky v obci, aby nemohl nikdo doma šrotovat.

Posvícení 17. listopadu bylo celkem nijaké, bez nálady, ač nelze říci, že by nebylo co jísti.

Náš venkov byl přece proti městům ve veliké výhodě, neboť každá domácnost chovala nějakou drůbež jako husy, kachny, nebo alespoň králíky a ve Zdětíně snad nebylo rodiny, která by si nekrmila prasátko. Sehnalo se mléko a mouka také, ať v Dražicích, kde se stále vyměňovala mouka za obilí a kde nám vycházel ve všem vstříc tamní stárek p. Ladislav Adamec ze Zdětína čp. 116 nebo ve mlýně v Horkách, kde tamní mlynáři páni Langrové nenechali nikoho odejít s prázdnou a vždy vše počítali za úředně stanovenou cenu.

Právě o posvícení 17. listopadu zemřel v pražské nemocnici p. Václav Šubrt, rolník čp. 102, kde byl na léčení. Byl to dobrý a poctivý člověk, kterého měl každý rád. Byl členem všech zdětínských spolků, pracoval hlavně v hasičském sboru a Čtenářsko-hospodářské besídce. V mládí byl výborným hercem a ve spolku divadelních ochotníků pracoval vždy velmi obětavě. Jeho pohřbu se zúčastnili všichni zdětínští občané, aby se s ním naposledy rozloučili.

Zima přišla letošního roku opravdu brzy. Již 26. listopadu začalo mrznout a mírné mrazy trvaly až do 14. prosince, ale toho dne již zesílily, teplota klesla na 16°C pod nulou a mrazy trvaly potom až do vánoc. V úterý 17. prosince dostoupily -23°C, ale průměrně byly kolem -18°C pod nulou.

Nikdo z našich občanů z toho radost neměl, neboť začínal být nedostatek uhlí a dříví. Při soupisu potřeby dřeva bylo zažádáno o 432 m³, ale obec dostala příděl jen 62 m³.

3. prosince byl náhle nařízeno soupis všeho hospodářského zvířectva včetně drůbeže.

A nebylo týdne, aby se nepořizoval nějaký soupis, takže na obecním úřadě se úřadovalo denně do půlnoci a obecní strážník někdy několikrát v týdnu svolával bubnováním, když ne všecky občany tak jistě zemědělce, aby se dostavili večer do obecní úřadovny.

Toho dne zemřel p. Václav Miler, rolník na odpočinku čp. 32, bývalý starosta Zdětína. Byl starostou od 13. června 1928 až do 14. února 1932, kdy se starostenství vzdal.

V neděli 8. prosince se začaly vydávat šrotovací výkazy, když domácí šrotovníky byly zaplombovány. Množství povoleného obilí ke šrotování ječmene nebo míchanice se řídilo podle počtu hovězího a vepřového dobytka.

13. prosince v pátek byla nařízena prohlídka a soupis bramborových zásob ve sklepích. Kontrolu s úředníkem okresního úřadu prováděli členové zemědělské komise p. Jaroslav Štelovský a Karel Miškovský.

Vánoce byly smutné, o vánoční kapry byla již bída a i dárků bylo málo. Počasí však bylo pěkné – padal sníh a mrzlo.

Po vánocích se konala v obci sbírka na „Národní pomoc“, která vynesla 620 K.

30. prosince byly náhle provedeny kontrolními orgány z okresního úřadu přísné a přesné  soupisy všech zásob potravin u místních obchodníků a řezníka a to hlavně potravin, které podléhaly řízenému hospodářství a na které se vydávaly potravinové lístky.

Současně se prováděla jinou komisí kontrola mléka, zda se přesně odevzdává a zda jsou řádně vedeny mléčné výkazy.

Další kontrola zjišťovala zda jsou správně rozdělovány poukazy na obuv.

Silvestr pořádala těl. jednota Sokol v sále u Tvrzníků a byl přímo nával. Program byl ovšem přísně cenzurován. Policejní hodina byla toho dne výjimečně prodloužena do 3. hodiny ranní. Občané se chtěli veselit a zapomenout na starosti a strach, co přinese příští rok.