1938

Po veselém Silvestru, který se slavil v obou hostincích u Doušů i u Tvrzníků do časných hodin, vstupovali jsme do Nového roku 1938 s nejistotou, úzkostí a obavami.

V masopustě se vesele tančilo. Místní spolky pořádaly své obvyklé plesy za veselé nálady a početné návštěvy. Sbor dobrovolných hasičů a mládež republikánské strany měly své plesy u Doušů, jednota Sokol a Čtenářsko – hospodářská besídka u Tvrzníků.

Zima byla tohoto roku mírná, sněhu málo, koncem ledna nastala obleva.

V lednu 1938 měla obec Zdětín 730 obyvatel.

Obec pražská zamýšlí zříditi nový veliký vodovod a vodu chce odebírati ze zdejšího kraje. Obec se brání, neboť není zaručeno, že vrty nezachytí spodní prameny, na kterých jsou zřízeny studny v obcích.

Proto se vytvořil obranný komitét, ve kterém za Zdětín a okolní obce zasedá Ing Václav Čančík, který má znemožniti výstavbu nového vodovodu pro Prahu s odebíráním vody z našeho kraje. Na výlohy poukázala obec komitétu 730 Kč t.j. 1 Kč za každého obyvatele.

Obecní zastupitelstvo schvaluje rozpočet na rok 1938, jak jej připravila finanční komise.
Úhrn řádné potřeby činí: 87 113 Kč
Úhrn řádné úhrady činí: 44 665 Kč
Schodek řádného rozpočtu: 42 448 Kč

Schodek bude uhrazen obecní přirážkou k daním přímým a to:
200% k dani činžovní, základ 1106,-Kč, jež vynese 2 212 Kč.
300% k daním ostatním, základ 13012,-Kč, jež vynese 39 036 Kč zbývá tudíž nehrazeno 1 200 Kč, které se uhradí zvýšeným příjmem z obecních dávek.

Rozpočet se jeví vyšší proti minulému roku, neboť bylo nutno zvýšiti některé položky: Opravy obecních budov ze 600 Kč na 1 000 Kč, subvenci hasičskému sboru ze 2 000 na 5 000 Kč (aby mohl být zaplacen dluh na zmotorizované stříkačky), na obecní komunikace ze 6 295 Kč na 10 095 Kč a na vedení obecní pamětní knihy ze 200,- na 1 000 Kč.

Do místní osvětové komise byli obec. zastupitelstvem jmenováni tito: Josef Dvořák čp. 48, Josef Novák čp. 78, Václav Resl, odborný učitel čp. 93, Josef Bubník a Václav Vojtíšek čp. 110.

V letošním roce byly poprvé prodlouženy na školách pololetní prázdniny na 9 dní a měly být zkráceny prázdniny velikonoční. Poněvadž však nemrzlo, sníh nebyl, ale naopak bylo deštivé počasí, proto rodiče s prodloužením pololetních prázdnin nesouhlasili.

Politické poměry nevěstily nic pěkného. Cítili jsme, že činnost Konráda Henleina mezi Němci v pohraničí, která byla prováděna na základě instrukcí z Německa, nepřinese nic dobrého. Bylo nám jasno, že naše krásná a bohatá vlast by se mohla ocitnouti v nebezpečí.

Proto nás uklidňovaly zprávy o rychlém tempu prací na stavbách řetězu opevnění na hranicích proti Německu, ale i proti Maďarsku. Podrobné zprávy nám sděloval Josef Verner ml. z čp. 98, který na stavbách opevnění často býval, neboť dovážel nákladními auty potřebný materiál, ať na Českolipsku nebo v Orlických horách, či na Znojemsku.

Věřili jsme, že stavba naší „Marginotovy linie“ naprosto zajišťuje bezpečnost a nepřekročitelnost našich hranic. Kronikář, který se do Zdětína přistěhoval v červenci r. 1937 z pohraniční obce Bernartic u Trutnova, viděl na vlastní oči stavby pevností a pevnůstek (bunkrů), protitankových hrází a mohl naše občany přesvědčit, že živá myš nemůže do naší vlasti proklouznout, jak tvrdili naši důstojníci.

Činnost tělocvičné jednoty Sokol se stupňovala. Konaly se pilné přípravy na X. všesokolský slet, který bude uskutečněn koncem června a začátkem července na Strahově.
Bude jedním z nejmohutnějších, přehlídkou naší sokolské síly a odhodlání hájit nedotknutelnost a bezpečnost naší vlasti proti každému nepříteli. Sokolstvo nikdy nezklamalo a nezklame ani tentokráte.
V sále u Tvrzníků bylo několikráte v týdnu živo, dokud se nemohlo chodit na letní cvičiště. Pilně cvičilo žactvo, dorost i členstvo – muži i ženy.

Ze zahraničí jsou již hlášeny početné výpravy, hlavně z bratrské Jugoslávie, Bulharska, Rakouska, Rumuska, z Francie a Ameriky. Na sletě ukáže svou sílu naše armáda i armády spojenecké.

K uctění památky výročí narozenin T. G. Masaryka konal se „Masarykův den čsl. zahraničí“. Ve Zdětíně uspořádala oslavu zdejší osvětová komise.

V předvečer 6. března uctil památku sbor dobrovolných hasičů vatrou, která byla zapálena za obcí u silnice k Chotětovu. Proslov u vatry měl vzdělávatel sboru Vilém Teplý čp. 97. Večer pak se konala v sále u Tvrzníků přednáška o životě našich krajanů v zahraničí, kterou proslovil Václav Resl, odborný učitel. Návštěva byla veliká, sál byl naplněn.

Tělocvičná jednota uctila památku proslovem a poté byl promítán film IX. všesokolský slet.

V obci se konala sbírka, jejíž výnos 650 Kč byl věnován Masarykovu fondu pro zahraničí.

Obec věnovala péči obecním sadům. Byl proveden postřik, odstraněny a spáleny chomáče pavučin s kuklami a zámotky listů. Na Drážkách a v roklích bylo vysázeno 63 nových stromů. O obecní sady opravdu vzorně pečoval p. Antonín Vojtíšek, člen obecní rady.

Byl opraven byt obecního strážníka Josefa Martinovského v čp. 8.

Před Bílou sobotou o velikonočních svátcích roznášeli žáci naší školy provolání k rodičům, aby se zúčastnili míru Čsl. Červeného kříže, který se letošního roku koná pod heslem „pravda vítězí“ a aby uctilo památku padlých ve světové válce dvouminutovým tichem v poledne na Bílou sobotu 22. dubna.

Před pomníkem padlých, u kterého stála hasičská čestná stráž, shromáždilo se žactvo s říd. uč. Otakarem Kramerem a mnoho občanů, aby byla vzdána čest našim padlým ve světové válce.

O velikonocích 23. a 24. dubna 1938 se konal v Karlových Varech sjezd sudetoněmecké strany, kde Konrad Henlein vyhlásil své drzé požadavky, ve kterých jsme tušili otevřený boj mezi německou říší a naší republikou.

Požadavky prohlásil Heinlein za minimální.

Je to málo slibná předehra pro jednání s Němci, kterou vede ministerský předseda Hodža.

Němci se zdraví jen provokativním „Es kommt der Tag“.

5. května v pátek dopoledne spěchala většina katolických rodičů se svými dětmi do Chotětova, kde se konala náboženská zkouška a poté udílel biřmování J. E. arcibiskup kardinál Dr. K. Kašpar z Prahy, oblíbený pro svůj vlastenecký postoj a vpravdě křesťanskou lásku ke všemu lidu.

28. května zavlály na veřejných i soukromých budovách prapory a státní vlajky. Český národ oslavoval 54. narozeniny pana presidenta republiky Dr. Edvarda Beneše. Veřejné oslavy nebylo, pouze školní slavnost.

Tělocvičná Jednota Sokol ve Zdětíně vykonala sbírku na „Obranu státu“ u všech zdětínských občanů bez rozdílu. Sběrací listina měla toto provolání:

Sestry, bratři, občané a občanky!

I my chceme se dobrovolně připojiti k armádě těch, kteří pokládají za svatou a samozřejmou povinnost přispěti na obranu státu, pomoci vybudovati silnou armádu, která by nám zabezpečila celistvost našeho národa a státu. Chceme zabezpečení hranic proti nepříteli, který usiluje o zničení naší vlasti a národa.

Přispěj každý dle svých možností! I malý dar je velkou pomocí!

Na věčnou paměť zapsáni jsou do této knihy všichni dárci, aby budoucí pokolení měla zářný příklad, jak obětavě si počínali jejich předkové, když naše drahá vlast byla v nebezpečí, jak rádi přinášeli pro ní oběti. To bylo pravé vlastenectví – ne slovy, ale skutky a činy!

30. srpna byl zvolen členem Újezdní školní rady v Nových Benátkách, kam je naše obec k měšťanské škole zapojena, Josef Malý, starosta obe.

Památky Mistra Jana Husa bylo vzpomenuto v předvečer zapálením hranice u obecního koupaliště. Slavnostní projev měl Václav Resl, odborný učitel. Účast byla veliká.

Žně byly v tomto roce normální, dobře se sklidilo, obilí pěkně sypalo.

Poslední sobotu v srpnu konala chasa místních statků veselé dožínky, které svým původem obcí vzbudily pozornost všech občanů. Vedla jej veselá Bětuška Susová s Václavem Hládkem od Čančíků. Vybrali dost peněz, takže taneční zábava u Tvrzníků trvala až do ranních hodin.

10. září byl rozhlasem z Prahy vysílán vzkaz presidenta republiky Dr. Edv. Beneše všemu lidu v republice:

Mějme dobrou vůli i víru v návrat ke klidu a pořádku. Každý jednotlivec musí prokázati službu míru! Také německý lid touží po klidu.

Pan president promluvil k národu proto, aby nás uklidnil, neboť v pohraničí se stupňovaly útoky Henleinovců proti tam žijícím Čechům, proti členům finanční pohraniční stráže, proti státní policii a vojsku, střežícím nedotknutelnost našich hranic.

Incidenty nabývaly povážlivého rázu, tekla už krev a byly oběti na lidských životech.

22. září 1938 požádala vláda Dr. Hodži o propuštění. President Dr. Ed. Beneš demisi přijal a ihned sestavil novou vládu:

Ministerským předsedou a ministrem národní obrany se stal armádní generál Jan Syrový, ministrem zahraničí Dr. Kamil Krofta,ministrem vnitra Jan Černý, ministrem financí Dr. Josef Kalfus.

23. září v pátek v noci asi v 10 hodin 23 minut byla presidentem republiky vyhlášena všeobecná mobilizace na obranu státu. Vyhlášení se stalo rozhlasem.

Ráno již plakáty oznamovaly podmínky všeobecné mobilizace. Ještě v noci sjížděli se záložníci na nádraží, aby se odebrali ke svým plukům. Stát vstoupil do branné pohotovosti.

Do plné pohotovosti vstoupila také civilní protiletecká ochrana – CPO, zvláště v Praze, a tělovýchovné organizace Sokol, Dělnické tělovýchovné jednoty a Orel se spojily k ochranné službě, později pak v tak zvaný Svaz občanské pohotovosti. V celém státě byla mobilizace provedena se skvělou ukázněností.

Celý český národ bez rozdílu politického přesvědčení se postavil ve vzorné jednotě k obrané vlasti.

V sobotu 24. září nařízeno již na základě branné pohotovosti přísné zatemnění, a to nejen oken domů, ale i aut, motocyklů, jízdních kol a povozů, které musily míti světla opatřeny modrým sklem, nátěrem nebo papírem.

To byla první opatření proti leteckým náletům.

29. září dal ministerský předseda Chamberlein, aby zachránil mír, návrh a podnět ke schůzce čtyř vedoucích státníků v Mnichově. Sešli se: kancléř Hitler, ministerský předseda Chamberlain, Mussolini a Daladier k osudové konferenci, která měla rozhodnouti o úpravě poměru sudetské otázky a tím o osudu Československa a přispěti tak k uklidnění ve střední Evropě.

Dohoda tam uzavřená toho nešťastného dne stanovila podmínky a modality odstoupení sudetoněmeckého území.
Zástupce československého státu přizván nebyl. „Rozhodlo se o nás bez nás“, prohlásil náš velvyslanec ve Francii Dr. Osuský.

Vláda republiky pod nátlakem velmocí a pro zachování míru podrobila se tomuto diktátu a přijala jej 30. září krátce před dvanáctou hodinou v ministerské radě, zasedajícím na hradě za přítomnosti presidenta republiky.

Osudové rozhodnutí oznámil nový předseda vlády armádní generál Jan Syrový všemu občanstvu rozhlasem a armádnímu generálu Ludvíku Krejčímu připadl smutný úkol, aby je oznámil vojákům, kteří stáli ve zbrani na hranicích, z nichž neporaženi musili ustoupiti.

Je nutno dáti nejlepší vysvědčení československému lidu, který přes katastrofální zprávy, které působily nesmírnou bolest představou o ztrátě tisíciletých hranic, přes trpké zklamání důvěry v posilu co pomoc spojeneckých systémů, v něž tolik věřil, zachoval rozvahu a klid. Nedošlo k žádným výtržnostem, k žádnému ničení majetku ani k projevům proti cizím mocnostem.

Všechny manifestace, z nichž mnoho zdětínských občanů v zámeckém parku v Benátkách nad Jizerou, na kterou přišel mohutný průvod dělníků z továrny Karborundum a kde byl hlavním řečníkem předseda branného výboru Jožka David, byly důstojné a klidné.

V těchto osudových dnech vydal generál Syrový poselství, které nad Benátkami a Zdětínem rozhazovalo letadlo a které znělo:

Občané!

V osudové chvíli státu a národa žádám Vás, aby každý stál na svém místě, vojáci ve zbrani, zemědělci u pluhu, dělníci v dílnách a továrnách, úředníci v kancelářích.
Armáda bdí nad bezpečností republiky a může splnit svůj úkol jen tehdy, když bude národ jednotný a v klidu. Manifestujte své odhodlání svou prací pro stát, navraťte se každý ihned ke své povinnosti, neboť jen tak možno udržet obranu státu v pohotovosti.

Další demonstrace by byly prací pro nepřítele.

generální inspektor branné moci
armádní generál Jan Syrový.

5. října 1938 vzdal se pod nátlakem nepřátel ciziny svého úřadu Dr. Edvard Beneš a téhož dne večer se rozloučil ještě sám rozhlasovým projevem s národem. Přál republice i národu, aby se dočkal lepších časů, aby žil, vzrůstal a vzkvétal, občanům, aby byli zdrávi, statečni a pevni.

Nakonec prohlásil podle věštby Libušiny: „Věřím, že můj drahý český národ nezkoná!“ Slzy nám zalily oči při poslechu tohoto loučení.
Presidentem Československé republiky byl tedy necelé tři roky od 18. 12. 1935 do 5. 10. 1938.

Shodou okolností zemřel téhož dne první předseda Národního shromáždění československého senátor František Tomášek, který dne 21. prosince 1918 přijímal do svých rukou slib prvního presidenta republiky.

6. října dostali Slováci autonomii (samosprávu) Ministrem pro správu Slovenska byl jmenován Dr. Josef Tiso.

28. říjen, den našeho osvobození, byl letošního roku poprvé všedním dnem. Veřejné slavnosti, projevy, shromáždění a průvody nebyly dovoleny. K občanům měl projev generál Syrový, ministerský předseda.

Proč vláda zakázala oslavu 28. října? Bála se demonstrací vlastního lidu.

27. října vydali poslanci strany sociálně demokratické prohlášení o zřízení Národní strany práce, která má býti jakousi stranou státotvorné, ba konstruktivní opozice. Tvoří ji bývalí příslušníci strany sociálně demokratické, která již před tím se zřekla marxismu a vystoupila z II. internacionály.

18. listopadu vydáno bylo první velké provolání nové strany, v němž bylo oznámeno, že se rozcházejí strany: Republikánská strana zemědělského a maloobchodního lidu, Československá živnostensko–obchodnická strana středostavovská, strana národního sjednocení, Československá strana lidová v Čechách, později i na Moravě a připojila se také Národní liga.

Tak vznikla veliká strana Národní jednoty, jakožto státní odpovědná strana nové politiky československé.

Poněvadž však činnost komunistické strany byla zastavena a později rozpuštěna, je v historických zemích českých systém dvou politických stran, který nahrazuje někdejší značnou a škodlivou stranickou roztříštěnost.

30. listopadu byl zvolen novým presidentem Česko–Slovenské republiky (tak se oficiálně změnil název Československé republiky a způsob psaní – pozn. kronikáře) JUDr. Emil Hácha, dosavadní první ředitel Nejvyššího správního soudu. (narozen 12. července 1872 v Trhových Svinech.)

1. prosince podala vláda generála Syrového demisi a jmenována vláda nová. Předsedou se stal Rudolf Beran, generál Syrový se stal náměstkem předsedy vlády a ministrem národní obrany, ministrem zahraničních věcí Dr. František Chvalkovský a ministrem financí Dr. Kalfus.

Plat zemědělského dělníka při denní práci 2 Kč za hodinu – o žních 50 h příplatku, místo příplatku možno dostati 50 kg obilí.

Ženy: při denní práci 1 Kč za hodinu, o žních na hodinu 20 h příplatku, místo příplatku možno dostati také 50 kg obilí.

Za obdělání cukrovky:
jarní: 2x okopat a protrhat ...... 112,50 Kč
podzimní sklizeň ............................ 87 Kč
za jeden korec
Za vyorání 1 korce řepy .................. 5,-Kč
Odvoz řepy ............................. 10 h za 1 q
Služka měsíčně ........ 120 – 150 ke stravě
Čeledín měsíčně ........... 180 Kč ke stravě.

Deputátníci:
krmič ............................. 160 Kč měsíčně
koňák ............................. 150 Kč měsíčně
volák .............................. 130 Kč měsíčně

Deputát pro rodinu čtvrtletně
2 q žita, 1 q pšenice, 25 kg ječmene, 1 m3 dřeva, 6 q uhlí, 240 g brambor, 1 l mléka denně, byt a světlo.

Největší celostátní událostí ještě před národní katastrofou byl X. všesokolský slet, konaný koncem června a začátkem července v Praze ve 20. výročí naší samostatnosti.

Ze Zdětína cvičilo 8 žáků, 15 dorostu, 13 členů a slavnostních dnů bylo přítomno 16 členů necvičících a mnoho nečlenů.

Slet měl ohromný význam, stal se ukázkou národní kázně, obětavosti, síly, projevem lásky k našim spojencům a odhodlaností vlast ubránit.

Na obecním koupališti zřídil nájemce hostinský Rudolf Douša velkým nákladem kabiny na šatny a postavil restaurační chatu. Na koupališti bylo živo, hlavně o nedělích, kdy sem přijížděli návštěvníci z celého okolí a veselo tu bývalo až pozdě do noci.

V roc 1938 dalo obecní zastupitelstvo uválcovat novou ulici tzv. „Rafandu“ a na silnici před novou školou až z Drážek byl zřízen odvodňovací kanál a sveden podle silnice k Chrástu.

V prosinci se konal u Doušů slavný hon za ohromné účasti. Na poslední leči účinkovali v programu pěvec Národního divadla Olda Kovář, zpěvačka Norová a nejlepší pražský orchestr Dolfy Langra. Po programu se tančilo až do rána.