Rok 1916

Nový rok 1916 nastoupil opět ve znamení války a vraždění.

Zdětínským občanům přinesl r. 1916 samé „-enky“. Byly zavedeny chlebenky, cukřenky, kávinky, tučenky, petrolejnky aj. Každý občan měl dovoleno podle vládního nařízení sníst za týden pouze 1 kg 47 dkg chleba, nebo spotřebovat 1 kg 5 dkg mouky.

Všechny přebytky se musely prodat za maximální cenu válečnému obilnímu ústavu.

Mlelo se jen na mlecí výkazy, všecko se zabavilo. Za utajení zásob hrozilo se skoro šibenicí. Byla to hrozná doba.

Určené dávky nestačily. Každý sháněl pod rukou jak jen mohl, aby zachránil sebe a rodinu před hladem. Kdo tuto dobu neprožil, nevěřil by, co se všechno dělalo a co strachu, práce a námahy dalo, aby se zásoby mohly ukrýt před slídivýma očima členů rekvisiční komise.

Každý vymýšlel a používal různých skrýší, kam se zásoby obilí, mouky, cukru, sádla aj. ukrývaly. Dělo se tak nejčastěji v noci, aby to nikdo neviděl.

Zmizela už vzájemná důvěra, jeden druhému nevěřil, bál se prozrazení, udání, objevovala se závist, z lidí se stávali sobci.

Případů udání ve Zdětíně nebylo, to slouží občanstvu ke cti.
Vzájemná pomoc se také udržela po celou dobu války.

V čp. 88 u Dvořáků měli mouku zakopanou v zahradě, ale přece jen ji komise našla a zabavila. Cukr měli na dvoře ve dříví a také ho našli.

U Vtelenských čp. 97 měli mouku schovanou ve štítě.

Cena bílé mouky byla v lednu zvýšena na 1,20 K za 1 kg.

Pivovary zdražily pivo o 8–10 hal. na litru, prodával se l obyčejného za 52 haléřů.

Povinnost k válečným úkonům byla rozšířena na muže 50-55 leté.

C.k. krajský soud v Mladé Boleslavi zakázal
rozšiřování časopisu „Sokol v Pojizeří“ od r. 1912-14.

V lednu začalo úřední rekvírování kovů v obchodech, hostincích i domácnostech.

Dne 31. ledna a 1. až 3.února 1916 byl proveden u všech držitelů pozemků řídícím učitelem Josefem Kavkou dům od domu, po složení slibu do rukou okresního hejtmana, c.k. místodržitelského rady Sylvestra Schapky, soupis obilních zásob. Bylo to nucené odvádění zásob obilí, mouky i ostatních mlýnských výrobků, po odečtení dávek k samozásobení, v domácnostech přebytečných.

Po tomto soupisu dne 15. února t.r. týž důvěrník, říd. učitel Kavka se zástupcem okres. pol. okresu JUDr. Blechou (postrach občanů) z Mladé Boleslavi a zástupcem eratického mlýna ředitelem Hoffmannem, obcházeli dům od domu ve Zdětíně a v Dražicích, aby přebytečné zásoby obilí, mouky, krup, hrachu i krupice k aprovisačním účelům odebírali.

Byly zabaveny sokolské zpěvníky, sokolské i národní písně a sice: Hymna Sokolů, Ten chlumecký zámek, Osmnáctá chasa, Hola bratři, Byla vojna vypsána, Ten šáteček, Čtvrtého července, Boleslav, Boleslav, to krásné město, Těžko mne matička vychovala, Nad Tatrou se blýská, Hej pod Kriváňom atd.

Zabavení se stalo pro zločin a přečin rušení veřejného pokoje a řádu. Závadnými byly shledány hymny: ruská, lužicko-srbská, srbská, černohorská.

Zakázány byly pohlednice Karel Havlíček se loučí s rodinou, pohlednice „Vítězství Husitů nad Němci u Domažlic 1431“.

21. února nastoupili vojenskou službu muži 47 a 48 letí a starostové obcí,
kterým dosavadní výhody zrušeny.

1. března 1916 přibylo do Zdětína 14 válečných zajatců Srbů na polní práce a byli rozděleni do statků u Čančíků, u Suldovských, u Štěbetovských, u Svačinů, u Štychů, u Malých, u Koulů, a u Doušů. Jejich eskortu tvořili vojíni Poláci, Němci, Maďaři.

Pro tyto zajatce se vyvařovala polévka u Štěbetovských v čp. 6. Občané zdětínští si je přímo zamilovali a pomáhali jim jak jen mohli. Dávali jim jídlo, obuv, prádlo a p., takže se jim vcelku dobře ve Zdětíně vedlo. Jeden z nich od Doušů zemřel a pochován byl na zdejším hřbitově.

Zajatí Rusové (38 jich pracovalo ve dvoře v Dražicích) a Srbové se svými eskortami chodili na nedělní bohoslužby do zdejšího kostela.

Ve dvorech na Dražicích a v Chrástu pracovala řada zemědělských dělníků z Haliče, polské národnosti, poté Rusíni, Maďaři, Slováci. Pak tu byli od r. 1915 Jihotyrolané mluvící italsky, takže se ve Zdětíně mluvilo několika jazyky.

Podle toho tu bylo zastoupeno několik náboženských vyznání a to kromě řím. katolíků a evangelíků, pravoslavní ruské a východní církve řecké.

Hojně sem přicházeli i Židé, kteří později (v červnu) přišli v počtu 60 do Sedlce. Byli národnosti rumunské a měli svou modlitebnu v Sedlci v čp. 15.

Zápalky byly opět zdraženy, krabička byla za 4 haléře.

Od ledna řádily v obci nakažlivé choroby hlavně u dětí a to spalničky a od února spála.

Epidemie spály propukla v největší míře v dubnu a vyžádala si několik obětí. Na spálu zemřely: Antonie Henychová z čp. 12, Emilie Jandlová z čp. 119, Marie Kvapilová z čp. 101 a Božena Zárubová z čp. 38.

Přestože třídy byly desinfikovány, vyučování zastaveno, nepodařilo se nákaze zabránit. Děti byly ambulancí odváženy do nemocnice v Ml. Boleslavi, která byla přeplněna.

Mnohé se po 6 týdnech léčení vrátily, ale jiné chorobě podlehly (jak shora uvedeno).

Od ledna řádily v obci nakažlivé choroby hlavně u dětí a to spalničky a od února spála.

Epidemie spály propukla v největší míře v dubnu a vyžádala si několik obětí. Na spálu zemřely: Antonie Henychová z čp. 12, Emilie Jandlová z čp. 119, Marie Kvapilová z čp. 101 a Božena Zárubová z čp. 38.

Přestože třídy byly desinfikovány, vyučování zastaveno, nepodařilo se nákaze zabránit. Děti byly ambulancí odváženy do nemocnice v Ml. Boleslavi, která byla přeplněna.

Mnohé se po 6 týdnech léčení vrátily, ale jiné chorobě podlehly (jak shora uvedeno).

Zahájeny nové odvody 18 letých, odvádělo se 60 – 80 % těchto chlapců.

V roce 1916 vymysleli úředníci mudrci "letní čas" a zavedli ho. Opravdu „geniální“ vynález, kterým se však v soukromém životě nikdo ve Zdětíně neřídil.

Dne 30. dubna o 11. hodině noční měly se ručičky postrčit na 12. hodinu a tak zůstaly až do konce září.

Žactvu zdejší školy a to z II. a III. tř. bylo dovoleno, aby pomáhalo při všech polních pracích po dobu celého roku a tak nahradilo odešlé hospodáře a zemědělské dělníky dlící na vojně. Zameškané dny jim musely býti omluveny.

1. května 1916 udílel v Nových Benátkách pro školní obec Zdětín svátost biřmování J. E. kardinál, kníž. arcibiskup Lev Shrbenský opět po 13 letech. Svátost se udělovala v zámeckém parku a ze školní obce Zdětín se biřmování zúčastnilo 80 dítek.

Zdětínem procházejí skoro každodenně celé prapory vojska a to ve dne i v noci oběma směry. Jsou v plné výzbroji, všech druhů zbraní, pěšáci, jízda i dělostřelci. Odcházejí nebo se vracejí z bitevního cvičení na cvičišti v Milovicích.

Jsou různého stáří, 18ti letí mladíci až vousáči 50ti letí. Někteří slabí chlapci, opravdoví chudáci, těžko se často vlečou pod nákladem plné výzbroje a budí lítost našich občanů. Co na chudáky čeká?

Od 1.–7. května byl uspořádán v okrese „Týden Červeného kříže“.

Ve Zdětíně chodili po domech žáci: Václav Vojtíšek, Josef Knobloch, Václav Adášek, Josef Heřman, Josef Novák, Josef Šrámek, Anna Uřidilová, Anna Šulcová, Bohumila Matyásková a Anna Heřmanová.

Sebrali pro zemskou komisi pro opuštěné děti do pokladniček po domech ve Zdětíně, Chrástu, Dražicích a Sedlci 21 K. Dne 7. května na sběrací listiny 13,70 K a členské příspěvky pro spolek „Červeného kříže“ 19 K, takže celkem 53,70 K.

Sbírka zlata pod heslem „Zlato za železo“, byla provedena školními dětmi  po agitaci učitelstvem 10. května a vynesla 10 g zlata. Sbírka sestávala ze zlatých prstýnků a náušnic.

Zlato sebrali ti žáci, kteří byli určeni pro sbírku na „Červený kříž“. Škoda, že se kronikáři nepodařilo zjistit, kteří „vlastenci“ pomáhali prodlužovat válku darováním zlata.

Sbírku cínových a olověných odpadků, která vynesla 4 kg, vykonali žáci Václav Vojtíšek, Václav Adášek, Josef Knobloch, Josef Heřman, Josef Novák a Josef Šrámek. Obdrželi poděkování podepsané c. a k. ministrem Krobatinem a c.k. ministrem zeměbrany Georgim.

V červnu vykonali titíž žáci II. vlasteneckou sbírku vlny a kaučuku pro válečné úkony, která vynesla 17 kg.

Žáci sbírali a sušili listí jahodníku a ostružníku, jako náhrada čaje pro vojíny v poli. Usušeno bylo 3,8 kg listí a odesláno do Vídně, za co se dostalo škole německého poděkování.

V dubnu byla vypsaná IV. rakouská válečná půjčka. Po provedené agitaci učitelstvem a žactvem měla tento výsledek:

Řídící učitel Josef Kavka: 2.200 K
Místní školní rada: 200 K
Žáci školy (rodiče): 1.200 K
Obec Zdětín: 4.000 K
Občané Zdětína: 16.500 K

Celkem: 24.100 K

Zřízena „Organisace sbírání kopřiv občanským obyvatelstvem v Rakousku“.
Ve Zdětíně se stala důvěrnicí této akce Anna Kavková, ind. učitelka,
která měla tuto sbírku na starosti.

Nařízeno odevzdat všechny pomůcky a vyučovací předměty z fyzikálních kabinetů, které byly z tombaku, mědi, cínu a mosazi.

Nařízeno úředně, že do chleba se smí dávat jen 40% mouky žitné nebo pšeničné, 60% kukuřice, brambor atd. Takový chléb byl nechutný, nezáživný.

Zavedeny lístky na kávu, tzv. kávenky a to od 9. července.
Vydáváno bylo ¼ kg pražené kávy na 8 týdnů.

Na cukr byly zavedeny lístky tzv. cukřenky
a vydávalo se pro jednu osobu 1 kg cukru na 4 týdny.

V červenci byly odhadnuty ve Zdětíně měděné kotle z kuchyně, svícny, hmoždíře a p. a odebrány byly v srpnu t.r. Ze školy odebrán svícen, hmoždíř a polévkové lžíce.

Kostelní náčiní bylo sepsáno k odvedení. Ze zdejšího kostela 3 velké svícny, večná lampa a měděná kropenka. Odvedeny však nebyly.

Cena brambor pro spotřebitele byla stanovena na 19–27 K za 1 q.

V září byla nařízená sbírka na „Červený kříž“ ve prospěch vdov a sirotků po padlých vojínech. Ve Zdětíně vynesla i s příspěvkem obce 119,42 K. 

Sbírka ostružinových listů, kterou vykonali žáci školy vynesla za rok 1916 11 kg 36 dkg.

21. listopadu v 9 hod. večer zemřel na svém zámku Schönbrunnu rakouský císař František Josef I. Jeho úmrtí bylo úředně oznámeno 23. listopadu.
22. listopadu nastoupil Karel I. Zpráva byla přijata klidně, český národ netruchlil.

7. listopadu 1916 byly odebrány z věží zdejšího kostela Všech svatých 3 zvony.
A to z velké věže „poledník“ a jeden bez srdce, kterého se neužívalo
a z malé věže „umíráček“.

Ve třetím válečném roce 1916 nastala hrozná drahota jak u potravin,
tak u látek, oděvů, obuv a všech ostatních potřeb.

Přitom však mnohé potřeby pro domácnost nebyly už vůbec k dostání, jiných byl nedostatek. Rýže a koření úplně scházelo. Rohlíky a housky se nepekly. Krup a krupice bylo málo. Sirek byl nedostatek.

3. prosince muselo být na zdejší škole přerušeno vyučování, protože nebylo možné žádným způsobem opatřit uhlí. Přerušení trvalo až do 4. ledna 1917.

26. prosince 1916 došla do Zdětína zpráva o smrti Františka Kuchaře, obuvnického dělníka z čp. 8, syna obecního ponocného *15. 12. 1895, který padl na ruské frontě u Lvova 16. června 1915 a pohřben je u Krakowice v Haliči.

U jeho těla byl nalezen lístek a odevzdán obecnímu úřadu ve Zdětíně. Měl tento obsah: „Kdo nalezne mne mrtvého, zabitého nebo raněného, toho žádám, aby sdělil to mým rodičům na adresu: Josef Kuchař čp. 8 ve Zdětíně u Nových Benátek, p. Nové Benátky, Čechy."

Byly nařízeny ceny luštěnin a jahel. 1kg hrachu 72 h, čočky 72 h, bobů 58 h, jahel 62 h. Luštěniny rumunského původu byly vyšší a okres. hejtmanství mohlo povolit překročení cen.

Koncem roku 1916 se projevila veliká nouze o tabák, cigarety a hlavně doutníky, takže kuřivo se shánělo běháním od jedné trafiky ke druhé. Příděly trafikám byly měsíc od měsíce omezovány a proto nemohli být kuřáci uspokojeni. Jejich příděl byl nepatrný a rozdělování bylo často nespravedlivé. Mnoho kuřiva se odesílalo v balíčkách za vojíny na frontu a shánělo se proto jak se dalo a za každou cenu. Ty pak úžasně stoupaly.

Tabák, cigarety a doutníky se sháněly pod rukou, vyměňovaly se za mouku, máslo, maso a p. u městských trafikantů. Sháněly se pašované cigarety německé, kterých se sem pašovalo českými železničáři veliké množství. Ceny byly vysoké, protože každý chtěl na nich hodně vydělat.

V pondělí, ve středu a v pátek byly bezmasé dny, sobota den bezmastný.

Prodávání piva – pokud už někdy bylo – dovoleno od 6–9 hodin večer ve všední dny, od 3–9 hodin v neděli a to z důvodů, že ho byl naprostý nedostatek.

Protože nebyl petrolej a přidělován byl jen na odběrní lístky, bylo omezeno osvětlování místností petrolejem.

Česká obec sokolská v Praze a její jednoty v městech a vesnicích byly rozpuštěny.

Spolkový život za války velmi utrpěl a v některých obcích úplně pominul. Důvodů bylo několik. Hlavním byl ten, že většina mužů a to mladých i starších funkcionářů do 50 roků byli na vojně a ti, kteří zůstali, byli poměry znechuceni, že ztratili veškerý zájem a chuť ke spolkové práci. Proto i činnost zdětínských spolků skoro úplně ustala.

I společenský život ve Zdětíně v obou hostincích, před válkou byl tak družný a veselý, zcela utichl. Hostince bývaly většinou prázdné, protože v nich nebylo nic k dostání. Pivo bylo jen málokdy, víno bylo příliš drahé (1 litr obyčejného 4–5 K, dalmatské ještě dražší) a ceny jídel troj i vícenásobné. Přitom nebylo k jídlu skoro už nic k dostání.

V roce 1916 se v obci narodilo 13 dětí:

4. 1. Cihlář Antonín čp. 55 (otec neznámý)
19. 3. Bašus Josef čp. 95
23. 4. Bošinová Anna čp. 21
4. 5. Procházková Anna čp. 53
26. 5. Jezovič Isidor Chrást čp. 76
6. 7. Malý Miroslav Josef Václav čp. 31
19. 7. Bohuslav Bohumil čp. 27
16. 8. Šubrtová Božena čp. 76
1. 9. Valzolgher Quirinus čp. 6 (váleční uprchlíci)
15. 9. Špitálská Božena čp. 18
21. 9. Carotta Emanuel čp. 18 (váleční uprchlíci)
5. 10. Valzogher čp. 18 (váleční uprchlíci)
19. 11. Kovářová Marie čp. 29 (otec neznámý)

V roce 1916 zemřelo v obci 20 osob:

13. 2. Polanská Milada čp. ? | *8. 10. 1911 (4r. 4m.) zánět ledvin
3. 4. Ohryzková Filomena čp. 20 | *28. 6. 1905 (10r. 9m.) TBC
3. 4. Heřmanová Anna čp. 14 | *4. 8. 1915 (8m.) katar střev
7. 4. Kvapilová Marie čp. 101 | *15. 10. 1908 (7r. 5m.) spála
7. 4. Heřman Václav čp. 14 | *4. 8. 1915 (8m.) katar střev
16. 4. Šubrtová Božena Chrást | *5. 7. 1908 (7r. 9m.) katar plic
5. 5. Bašusová Božena čp. 95 | *19. 3. 1916 (1m. 16d.) katar střev
9. 5. Cihlář Antonín čp. 55 | *4. 1. 1916 (5m. 4d.) katar střev
17. 5. Plevka František čp. 26 | *25. 9. 1905 (4r. 7m.) zánět plic
21. 5. Jandlová Emilie čp. 122 | *17. 6. 1905 (10r. 11m.) TBC plic
30. 6. Kovářová Anna čp. 29 | *2. 11. 1869 (46r. 7m.) TBC
2. 7. Matuna Antonín čp. 51 | *23. 9. 1842 (73r.) sešlost
9. 8. Heřman Josef čp. 49 | *27. 2. 1903 (13r. 5m.) zánět ledvin
23. 8. Šubrtová Božena čp. 76 | *16. 8. 1916 (7d.) katar střev
31. 8. Svačina Josef čp. 25 | *8. 12. 1834 (82r.) sešlost
1. 9. Krupková Aloisie čp. 37 | *2. 9. 1840 (75r.) srdeční vada
22. 9. Švancarová Alžběta čp. 11 | *2. 10. 1838 (77r.) sešlost
27. 9. Bláhová Alžběta čp. 35 | *25. 5. 1860 (56r.) srdeční vada
14. 10. Maštalířová Alžběta čp. 12 | *17. 1. 1905 (11r. 9m.) zánět mozk. blan
28. 11. Koulová Marie čp. 14 | *28. 6. 1899 (17r. 5m.) zánět plic

Svatby byly v r. 1916 ve Zdětíně 2:

3.2. Emilie Matyásková čp. 108 z Horek nad Jizerou
a Antonín Zíta, železniční zřízenec Chrástecký Dvůr – z Krpů

15.2. Marie Lisková čp. 116 z Chotětova
a Karel Havel ze Smíchova