Archeologické nálezy

Obec Zdětín je prastarého původu a jistě byla zalidněna už v pravěku. Svědčí o tom zatím jen nahodilé archeologické nálezy, ale až bude proveden soustavný archeologický výzkum, který připravuje Státní archeologický ústav v Praze, budeme mít jasný obraz o stáří a osídlení Zdětína v pravěku.

Podle dosavadních výzkumů a nálezů v okolí (Horky nad Jizerou – Hrušov – Jizerní Vtelno) můžeme se oprávněně domnívat, že tudy vedla v pravěku stará obchodní cesta a že tedy Zdětín byl zalidněn už dávno v pravěku t.j. podle dosavadních nálezů jistě kolem roku 3000 př. Kr.

Za studní „Dálka“ u silnice k Chotětovu je staré pohanské pohřebiště, kde byly nalezeny žárové hroby s popelnicemi, bronzovými kroužky, nástroji a jiné předměty. Všechny tyto věci dal profesor Bareš z Mladé Boleslavi i s jedním hrobem převézt do muzea v Mladé Boleslavi roku 1887.

Naproti Písáku (na západ), asi 300 m od silnice ve břehu polní cesty, byl nalezen hrob „skrčence“. Pokud lze podle pazourkového nožíku soudit, náleží hrob lidu, který žil v naší vlasti na sklonku doby kamenné. Byl to lid, který pochovával své mrtvé v poloze skrčené. Podle svérázných nádob je zván „lid keramiky šňůrové“. Časově lze tento hrob zařadit na rozhraní 3.-2. tisíciletí před Kristem.

Po pravé straně „U remízku“ na poli Jaroslava Svačiny byla odkryta jedna neolitická jáma. 4 m dlouhé a 1 m hluboké vrstvy popela vrstvovitě promísené hlínou, střepy, kameny, kostmi a uhlíky. V těch místech bylo stanoviště v mladší době kamenné - podle nalezených kamenných sekyrek, ač v jámě byly nalezeny i hrubé nástroje. V blízkosti je ještě jedna jáma neodkrytá.

U Zdětína v místech zbořené stodoly Josefa Suldovského (na levé straně při silnici k Chotětovu za Lukavcovými) byla vyorána popelnice s celým obsahem: popel, člunek, bronzová spona, železná břitva. (Podobné věci tu byly nalezeny už při kopání základů. Chová je museum v Mladé Boleslavi.) Je to žárový pohřeb z doby římského císařství z I. stol. po Kristu.

V sousedství tohoto, blíže ke vsi, vykopán řadový kostrový hrob slovanský z XI. století po Kristu se třemi kostrami (dvě dospělé a děcko), s osmi esovitými bronzovými náušnicemi. Uvedené nálezy jsou zapsány v přírůstkovém katalogu prehistorického oddělení Národního muzea v Praze pod číslem 41/32.

Mimo to byly nalezeny učitelem Jar. Šimáněm v roce 1933 u Zdětína kosti pravěkých zvířat (nosorožce, hyeny, koně, a j.). Byly pečlivě jmenovaným profesorem preparovány a převezeny do Mladé Boleslavi. Zde byly dne 6. června 1933 převzaty jako velice vzácný nález Dr. Vl. Zázvorkou pro naše Národní muzeum v Praze.